Serpentine Gallery Pavilion 2023
Návrh letního pavilonu pro londýnskou galerii Serpentine 2023 vychází ze snahy architektky Liny Ghotmeh proměnit náš původní vztah k planetě do trvale udržitelné podoby.
Při návrhu pavilonu se nechala Lina Ghotmeh volně inspirovat svým středomořským původem a živými diskusemi okolo stolu o aktuálním dění, politice, životě a snech. Její projekt nese název À table, což je francouzská pobídka ke společnému posezení u stolu, nabídnutí jídla a zapředení rozhovoru. Uvnitř je proto po obvodu pavilonu umístěn kruhový stůl, který vybízí k posezení, výměně názorů a umožňuje zrod nových vztahů. Lina Ghotmeh považuje jídlo za způsob pečování a starostlivosti. Nabízí družné chvíle u stolu, zve nás ke sdílení idejí, obav, radostí, nespokojenosti, tradice, kultury, vzpomínek a historie, které nás všechny spojují.
Ghotmeh popisuje svůj přístup k architektuře jako "archeologii budoucnosti". Letošní pavilon pro galerii Serpentine je postavený převážně z ekologických a nízkouhlíkových materiálů. Návrh se odvíjí od autorčina dlouhodobého zaměření na trvalou udržitelnost a navrhování prostorů, které jsou v intenzivním dialogu s historií a přírodním prostředím, které stavbu obklopuje. Pavilon svým tvarem reaguje na koruny stromů v parku. Dřevěné sloupy, které obíhají po obvodu stavby, působí jako tenké kmeny stromů a výplňové panely, které se nachází mezi sloupy, mají vyfrézované florální motivy, které pomáhají při větrání interiéru a vpouští denní světlo. Lomená střecha čerpá inspiraci z palmového listu, zatímco centrální světlík ještě více propojuje vnitřní prostor s okolím. Jednoduchá nízká střecha je inspirována přístřešky toguna, což jsou stavby nacházející se v západoafrickém Mali a tradičně sloužící pro komunitní setkání, kde se diskutuje nad aktuálními tématy (Toguna hraje v kultuře Dogonů stěžejní roli. Dřevěné pilíře podpírají střechu z prosných klasů, které se vrství po mnoho generací. Vstup do toguny je vyhrazený pouze mužům, kteří zde rokují o záležitostech vesnice. Toguna slouží jakýsi parlament, kde se schvalují obecní zákony. - pozn.překl.). Dřevěné objekty poskytují stín a úlevu před horkem. Nízká střecha těchto staveb vybízí k tomu, aby se lidé zastavili, uklidnili a zůstali během diskusí sedět.
Lina Ghotmeh ve svém návrhu také vzdává hold historické budově Serpentine South, která původně sloužila jako čajovna. Budova, kterou navrhl britský architekt Sir James Grey West (1885-1951), byla otevřena roku 1934 a v roce 1970 se přestavěla na uměleckou galerii. Až do počátku 60. let minulého století se sezení kavárny v letních měsících rozšiřovalo i na přilehlý trávník, který nyní zabírá pavilon Serpentine Gallery. Inspirována touto historií zařadila Lina Ghotmeh do svého návrhu také jídelní menu, které nabízí pokrmy inspirované Středomořím, ale připravované z místních sezónních surovin.
Zvukovou kulisu pro pavilon vytvořil v Paříži působící libanonský umělec a skladatel Tarek Atoui na základě architektonických skic Liny Ghotmeh a vlastního výzkumu klasické a venkovské arabské hudby. Skladbu "Dawn chorus" od autorů Jada a Tareka Atoui, v níž zazní berberské zpěvy sboru Othman Azolid (z marockého města Ouarzazat), si můžete poslechnout v audioprůvodci na Bloomberg Connects.
Při návrhu pavilonu se nechala Lina Ghotmeh volně inspirovat svým středomořským původem a živými diskusemi okolo stolu o aktuálním dění, politice, životě a snech. Její projekt nese název À table, což je francouzská pobídka ke společnému posezení u stolu, nabídnutí jídla a zapředení rozhovoru. Uvnitř je proto po obvodu pavilonu umístěn kruhový stůl, který vybízí k posezení, výměně názorů a umožňuje zrod nových vztahů. Lina Ghotmeh považuje jídlo za způsob pečování a starostlivosti. Nabízí družné chvíle u stolu, zve nás ke sdílení idejí, obav, radostí, nespokojenosti, tradice, kultury, vzpomínek a historie, které nás všechny spojují.
Ghotmeh popisuje svůj přístup k architektuře jako "archeologii budoucnosti". Letošní pavilon pro galerii Serpentine je postavený převážně z ekologických a nízkouhlíkových materiálů. Návrh se odvíjí od autorčina dlouhodobého zaměření na trvalou udržitelnost a navrhování prostorů, které jsou v intenzivním dialogu s historií a přírodním prostředím, které stavbu obklopuje. Pavilon svým tvarem reaguje na koruny stromů v parku. Dřevěné sloupy, které obíhají po obvodu stavby, působí jako tenké kmeny stromů a výplňové panely, které se nachází mezi sloupy, mají vyfrézované florální motivy, které pomáhají při větrání interiéru a vpouští denní světlo. Lomená střecha čerpá inspiraci z palmového listu, zatímco centrální světlík ještě více propojuje vnitřní prostor s okolím. Jednoduchá nízká střecha je inspirována přístřešky toguna, což jsou stavby nacházející se v západoafrickém Mali a tradičně sloužící pro komunitní setkání, kde se diskutuje nad aktuálními tématy (Toguna hraje v kultuře Dogonů stěžejní roli. Dřevěné pilíře podpírají střechu z prosných klasů, které se vrství po mnoho generací. Vstup do toguny je vyhrazený pouze mužům, kteří zde rokují o záležitostech vesnice. Toguna slouží jakýsi parlament, kde se schvalují obecní zákony. - pozn.překl.). Dřevěné objekty poskytují stín a úlevu před horkem. Nízká střecha těchto staveb vybízí k tomu, aby se lidé zastavili, uklidnili a zůstali během diskusí sedět.
Lina Ghotmeh ve svém návrhu také vzdává hold historické budově Serpentine South, která původně sloužila jako čajovna. Budova, kterou navrhl britský architekt Sir James Grey West (1885-1951), byla otevřena roku 1934 a v roce 1970 se přestavěla na uměleckou galerii. Až do počátku 60. let minulého století se sezení kavárny v letních měsících rozšiřovalo i na přilehlý trávník, který nyní zabírá pavilon Serpentine Gallery. Inspirována touto historií zařadila Lina Ghotmeh do svého návrhu také jídelní menu, které nabízí pokrmy inspirované Středomořím, ale připravované z místních sezónních surovin.
Zvukovou kulisu pro pavilon vytvořil v Paříži působící libanonský umělec a skladatel Tarek Atoui na základě architektonických skic Liny Ghotmeh a vlastního výzkumu klasické a venkovské arabské hudby. Skladbu "Dawn chorus" od autorů Jada a Tareka Atoui, v níž zazní berberské zpěvy sboru Othman Azolid (z marockého města Ouarzazat), si můžete poslechnout v audioprůvodci na Bloomberg Connects.
Serpentine Galleries
0 komentářů
přidat komentář
