Sportovní centrum Jules Ladoumègue
Centre sportif Jules Ladoumègue
Sportovní centrum Jules Ladoumègue ležící v 19. pařížském okrsku za městským okruhem Boulevard périphérique tvoří pás venkovních i krytých sportovišť, mezi nimiž nechybí atletický ovál, tenisové kurty, basketbalové, ragbyové a fotbalové hřiště. Nejnovějším přírůstkem je víceúčelová hala se zázemím od původem rakouského architekta Dietmara Feichtingera, jehož stavba se nachází v blízkosti krytého atletického stadionu postaveného v brutalistním slohu (Jean Peccoux, Robert Lourdin, 1972).
Nové fotbalové a ragbyové hřiště leží osm metrů nad okolním terénem na střeše haly sloužící jako údržbové středisko pařížské veřejné veřejné dopravy RATP. Hlavním cílem bylo opětovně navázat vztah mezi Paříží a jejími okrajovými částmi, které trpí tím, že byly odříznuty okružní dálnicí. Vedle městské integrace byla stejně důležitá funkčnost, transparence, dostatek světla a pohodlí při užívání.
Severojižně orientovaný dvě stě metrů dlouhý objekt, v němž se nachází lezecká hala, šest tenisových kurtů a šatny, vytváří vizuální bariéru a současně brání v šíření hluku z přilehlé osmiproudové komunikace. Západní fasádu domu tvoří svislé lamely z polykarbonátu, které střídáním červených a průhledných lamel připomínají klaviaturu, čímž se odkazují na protější translucentní koncertní sál Zénith de Paris ležící přes dálnici.
Druhý pětipodlažní objekt opláštěný lesklým vlnitým plechem a slunečními lamelami z mléčného skla se nachází v blízkosti tramvajové zastávky a nového vstupu do sportovního areálu. Objekt ze dvou stran obklopují střešní zahrady. V jednotlivých podlažích jsou nad sebou umístěny squashové kurty, víceúčelový sportovní sál, posilovna, taneční sál, šatny s umývárnami, klubovny, kanceláře a uprostřed nejvyššího patra je klidné dřevem obložené patio. Do tělocvičen ve vyšších poschodích se vstupuje po širokém předsazeném schodišti. Plášť z otočných skleněných lamel má pomoci s regulací slunečního záření a tím i přehřívání vnitřních prostorů.
Nové fotbalové a ragbyové hřiště leží osm metrů nad okolním terénem na střeše haly sloužící jako údržbové středisko pařížské veřejné veřejné dopravy RATP. Hlavním cílem bylo opětovně navázat vztah mezi Paříží a jejími okrajovými částmi, které trpí tím, že byly odříznuty okružní dálnicí. Vedle městské integrace byla stejně důležitá funkčnost, transparence, dostatek světla a pohodlí při užívání.
Severojižně orientovaný dvě stě metrů dlouhý objekt, v němž se nachází lezecká hala, šest tenisových kurtů a šatny, vytváří vizuální bariéru a současně brání v šíření hluku z přilehlé osmiproudové komunikace. Západní fasádu domu tvoří svislé lamely z polykarbonátu, které střídáním červených a průhledných lamel připomínají klaviaturu, čímž se odkazují na protější translucentní koncertní sál Zénith de Paris ležící přes dálnici.
Druhý pětipodlažní objekt opláštěný lesklým vlnitým plechem a slunečními lamelami z mléčného skla se nachází v blízkosti tramvajové zastávky a nového vstupu do sportovního areálu. Objekt ze dvou stran obklopují střešní zahrady. V jednotlivých podlažích jsou nad sebou umístěny squashové kurty, víceúčelový sportovní sál, posilovna, taneční sál, šatny s umývárnami, klubovny, kanceláře a uprostřed nejvyššího patra je klidné dřevem obložené patio. Do tělocvičen ve vyšších poschodích se vstupuje po širokém předsazeném schodišti. Plášť z otočných skleněných lamel má pomoci s regulací slunečního záření a tím i přehřívání vnitřních prostorů.
0 komentářů
přidat komentář
