Svazková základní škola Panská Pole

Architektonický koncept přezletické školy rozvíjí základní společenský princip architektury, kterým je spojování. Lidské spojování jako opak rozdělování vidíme vždy ve spojitosti s vytvářením pocitu svobody, volnosti a otevřenosti. Jsme proto pevně přesvědčeni o schopnosti správně utvářeného prostředí domu nejen lidi spojovat, ale přispívat k dobrým vztahům. Věříme, že přezletická škola toto vše bude umět.

Chtěli jsme, aby se nová škola stala symbolem rozvoje Přezletic a jejich celkového povznesení. Proto jsme zde chtěli postavit dům pevný a rozumný. Současně jsme chtěli dům působící skromně, jednoduše a také tak trochu obyčejně. Vždy uvádíme, že v architektuře chceme jednoduchost a klid. Strohost a řád. Nechceme okázalost ani módnost. Snad je to zde vnímatelné.

Škola je současně přísnou strážkyní ortogonálního řádu Přezletic. Ten zde byl naznačen před mnoha staletími, před více než sto lety pak byl velmi dobře rozvinut. Nyní je podrobnější regulací stanoven jako jediný v úvahu přicházející princip. Nacházíme se v téměř dokonalé rovině, pro kterou je ortogonalita nejpřirozenějším způsobem vztahu k terénu.

Idea Školního náměstí s velkou školou začala být zhmotňována. Je předpoklad, že zanedlouho se prostor Školního náměstí doformátuje.

Na prostor Školního náměstí vnitřní prostory školy plynule navazují. Identickou výškovou rovinou je tak současně vyjádřena interakce vnějších prostranství a vnitřních prostorů. Od příchodu na náměstí, kde jsou vysázeny také naše běžné ovocné stromy jako symboly domova, se škola každému otevírá, před nikým neskrývá svůj vnitřek. Ihned od vstupu do školní budovy lze vnímat vzájemnou propojenost vnitřních prostorů školy buď s velkým dvorem s bambusovou džunglí nebo s menší čtenářskou a herní zahradou před jídelnou. Vnitřní prostory školy jsou otevřené dalším velkým i menším průhledům. Pocit svobody, volnosti a neomezování je všude intenzivní. Je dobré, že škola je na mnoha místech nejrůznějšími způsoby vizuálně spojena s blízkými i velmi vzdálenými partiemi Prahy.

Součástí architektonického záměru bylo otevřenost a volnost umocnit výtvarnou a materiálovou jednoduchostí. Té jsme docílili střídmou barevností, které vévodí pohledové železobetonové stěny a stropy, doplněné jednotně řešenými stěrkovými podlahami. Maximálně strohé pojetí vnitřních prostorů je záměrné - počítáme s postupným rychlejším či pomalejším přidáváním barevně pestrých a přebohatých prvků do chodeb i do učeben, kabinetů a kanceláří. S principem maximální otevřenosti školy souzní také úplné zviditelnění veškerých instalací. V tomto ohledu může sloužit školní budova sama o sobě jako součást edukativních procesů.

Naším zájmem bylo v interiéru školy vyjádřit jednotu a interakci prostorového řešení s mobiliářem, zejména volbou uklidňujícího, tvarově a barevně střídmého nábytku a veškerých ostatních interiérových prvků a vybavením. V mnoha polohách se tak podařilo docílit požadované jednoduchosti.

Škola, navržená pro 540 žáků, má ve dvou pavilonech 18 kmenových učeben a 8 specializovaných odborných učeben, dvě tělocvičny 12 × 24 metrů, v jídelní hale je 150 žákovských míst.

Školní budova je sestavena ze dvou výukových vzájemně rovnoběžně situovaných pavilonů, propojených komunikačním krčkem. Pavilony jsou ideálně situovány podélnou osou ve směru východ–západ tak, aby okna učeben mohla být orientována pouze směrem severním nebo naopak jižním. Každý pavilon má na východní straně svou tělocvičnu. Ve škole nejsou uvažovány centrální šatny. Při každé kmenové učebně jsou jako součást hlavní chodby situovány příslušné šatní skříňky.

Hlavní severní pavilon, kterým se do školy vchází, je třípodlažní. Je zamýšlen zejména pro výuku druhého stupně a pro úsek vedení školy. Obsahuje však další významné prostory jako například zcela otevřenou studovnu s čítárnou a relaxačními prostory, nebo velký otevřený prostor univerzální družiny nebo velké integrované technologické centrum školy naplno otevřené zrakům každého zájemce či kolemjdoucího.

Jižní pavilon, uvažovaný pro první stupeň, má podlaží dvě. Je řešen jako zrcadlově převrácený vůči severnímu pavilonu. Prostory hlavních chodeb obou pavilonů se tak vztahují k velkému přestávkovému prostoru a v případě příznivého počasí bude moci docházet k úplnému prolnutí mezi vnějškem a vnitřkem.

Zcela samostatným domem je kuchyně s jídelnou. Kuchyně je maximálně otevřená, je opticky zapojena do celku a jakýmsi jemným způsobem je navázána na prostor Školního náměstí. Ke kuchyni náleží bylinková zahrada, která je součástí velké školní zahrady. Jídelní hala je navržena tak, aby zde mohly být pořádány rozsahem a technickými nároky přiměřené kulturní a společenské akce. Velkou prosklenou stěnou je jídelna propojena s menším školním dvorem – zahradou, a tím pádem se školou jako takovou. I u jídelní haly jsme naplno uvolnili její vstupní část, aby mohla být podle potřeby využívána dosud neznámými způsoby, jako jsou třeba komorní výstavy. To se uvidí později.

Škola je konstrukčně řešena jako železobetonová monolitická konstrukce se stropními deskami bez trámů. Stropy v tělocvičnách a jídelní hale jsou díky velkým rozponům složeny z předepnutých stropních panelů. Výplňové nenosné stěny jsou sestaveny z betonových tvárnic. Založení všech budov je na pilotách, spočívajících na pískovcovém podloží v hloubkách od čtyřech do šesti metrů. Vnější vrstva obvodových stěn je tvořena kovovými velkoformátovými kazetami. S výjimkou tělocvičen jsou podlahy všech místností a chodeb opatřeny kompaktní stěrkovou nášlapnou vrstvou s protiskluzovou úpravou povrchu. V tělocvičnách jsou podlahy řešeny jako pružné sportovní podlahy. V zájmu dobré akustiky jsou uvnitř učeben a v tělocvičnách stropy opatřeny heraklitovými akustickými podhledy a ke stěnám jsou přidány dřevěné obklady. Strop jídelní haly je heraklitovým podhledem opatřen také.

Škola jako celek je z hlediska energetické náročnosti řešena jako mimořádně úsporná budova, což prakticky znamená téměř pasivní standard. Pro veškerá vnější zasklení jsou použita trojskla, nadstandardní tepelná izolace se projevuje zejména u základové desky. Minerální vatou o síle 250 mm jsou kompletně obaleny veškeré obvodové stěny a střecha. Vytápění a chlazení všech prostorů je řešeno vzduchotechnicky. Geotermální energie je čtyřiceti hlubinnými vrty o celkové délce 5 kilometrů převáděna do dvojice tepelných čerpadel. V zájmu všech žáků i pedagogů je uvnitř budov permanentně vyhodnocována a upravována kvalita prostředí. Vlastní fotovoltaická elektrárna na střeše jižního pavilonu má výkon 50 kWp.

Úspornost se promítá také do šetrného hospodaření s pitnou vodou. Promítá se to i do využití dešťových vod tak, že odsud neodejde ani litr do nedalekého Ctěnického potoka. V budovách je uplatněn princip práce s šedou vodou.

Pro nejbližší dobu je předpokládáno doplnění školy o nyní chybějící součásti. Z úsporných důvodů byla realizace velkého skleníku odsunuta, stejně jako další umělé sportovní povrchy pro stometrovou běžeckou dráhu a hřiště 20 x 40 metrů v prostoru velké školní zahrady na jihu.