Tabáková továrna v Linci
Tabakfabrik Linz
Třetí největší rakouské město zažilo během průmyslové revoluce v 19. století rozmach především díky dobrému napojení na vodní a železniční dopravu. Vedle továren na výrobu oceli a textilu se v Linci usadil také průmysl na zpracování tabáku. Monopol nad zpracováním a prodejem tabáku v rakouském císařství zaručoval všeobecný patent císaře Leopolda vydaný roku 1701, aby mohly od roku 1723 vznikal první tabákové manufaktury. Druhý patent Josefa II. regulaci ještě upevnil centrální dohled na dovozem, výrobou a prodejem tabáku. Dosavadní tři továrny v roce 1850 doplnila výrobna v Linci v bývalém areálu továrny na zpracování vlny a výrobu koberců, která byla v blízkosti historického centra Lince na břehu Dunaje založena již v roce 1668, ale kvůli velké konkurenci v českých textilek musela být uzavřena a nahradilo ji zpracování tabáku. Zpočátku manufaktura fungovala ve skromných podmínkách pod vojenskou správou, ale již po devíti letech (1859) továrna zaměstnávala přes tisíc dělníků a procházela permanentním (1870, 1880, 1903, 1913, 1918) rozšiřováním a modernizací provozu.
V roce 1928 stoupla výroba na 1,5 miliardy cigaret, 1,5 milionu kilogramů tabáku do dýmek a 750 000 kilogramů cigaretového tabáku. Muselo se tak přistoupit k modernizaci, která již nebyla ve stávajících objektech myslitelná. Vypracováním projektu nové továrny byl v roce 1928 pověřen profesor vídeňské Akademie Peter Behrens a jeho asistent Alexander Popp. Se stavbou se začal o rok později v nejméně příhodný čas, kdy vrcholila světová hospodářská krize, což vedlo k soustavnému omezování rozpočtu a prodlužování délky výstavby. Továrnu se nakonec podařilo dokončit především díky tehdejšímu ministru financí Karla Buresche.
Výsledný téměř čtvrt kilometru dlouhý objekt v internacionálním slohu je výsledkem racionálních úvah nad konstrukcí a co nejefektivnějším vnitřním provozu. Ocelový skelet o váze pouhých 3 000 tun byl následně z požárních důvodů obezděn. Pro tyrkysovou barvu použitou k nátěru ocelových oken a dveří se zažil pojem “linecká modř“. Pro výrobu cigaret bylo potřeba v interiéru udržovat konstantní teplotu, vlhkost i dobré světelné podmínky, o což se dostatečně postarala pásová okna.
S koncem rakousko-uherské monarchie se společnost přejmenovala na Austria Tabak, kterou následně koupila společnost Japan Tobacco International, ale z důvodu celosvětového tažení proti tabákovému průmyslu byla výroba v lineckém areálu ukončena v září 2009. Město Linec odkoupilo továrnu zpět a nyní čtyřhektarový pozemek nabízející osm hektarů užitné plochy pro různé začínající společnosti a kreativní profese.
Po archetypální budově AEG v Berlíně a expresionistické továrně Hoechst ve Frankfurtu se jedná o poslední Behrensovu průmyslovou stavbu. V roce 1981 byla továrna vyhlášena za průmyslovou památku a v únoru 2018 byly vyhlášený výsledky architektonické soutěže na dostavbu západní části výrobního areálu, kde by podle vítězného projektu Zechner&Zechner měly vyrůst nové administrativní věže.
V roce 1928 stoupla výroba na 1,5 miliardy cigaret, 1,5 milionu kilogramů tabáku do dýmek a 750 000 kilogramů cigaretového tabáku. Muselo se tak přistoupit k modernizaci, která již nebyla ve stávajících objektech myslitelná. Vypracováním projektu nové továrny byl v roce 1928 pověřen profesor vídeňské Akademie Peter Behrens a jeho asistent Alexander Popp. Se stavbou se začal o rok později v nejméně příhodný čas, kdy vrcholila světová hospodářská krize, což vedlo k soustavnému omezování rozpočtu a prodlužování délky výstavby. Továrnu se nakonec podařilo dokončit především díky tehdejšímu ministru financí Karla Buresche.
Výsledný téměř čtvrt kilometru dlouhý objekt v internacionálním slohu je výsledkem racionálních úvah nad konstrukcí a co nejefektivnějším vnitřním provozu. Ocelový skelet o váze pouhých 3 000 tun byl následně z požárních důvodů obezděn. Pro tyrkysovou barvu použitou k nátěru ocelových oken a dveří se zažil pojem “linecká modř“. Pro výrobu cigaret bylo potřeba v interiéru udržovat konstantní teplotu, vlhkost i dobré světelné podmínky, o což se dostatečně postarala pásová okna.
S koncem rakousko-uherské monarchie se společnost přejmenovala na Austria Tabak, kterou následně koupila společnost Japan Tobacco International, ale z důvodu celosvětového tažení proti tabákovému průmyslu byla výroba v lineckém areálu ukončena v září 2009. Město Linec odkoupilo továrnu zpět a nyní čtyřhektarový pozemek nabízející osm hektarů užitné plochy pro různé začínající společnosti a kreativní profese.
Po archetypální budově AEG v Berlíně a expresionistické továrně Hoechst ve Frankfurtu se jedná o poslední Behrensovu průmyslovou stavbu. V roce 1981 byla továrna vyhlášena za průmyslovou památku a v únoru 2018 byly vyhlášený výsledky architektonické soutěže na dostavbu západní části výrobního areálu, kde by podle vítězného projektu Zechner&Zechner měly vyrůst nové administrativní věže.
0 komentářů
přidat komentář
