Letní ráno, sedíme v bistru na Letné, prý je to právnička, ale něco mi tu nehraje. Právníků znám dost, ale tady vážně něco nesedí.
Byt je v přízemí jednoho z nejlepších letenských domů. Třicátá léta se vší parádou. Stojí v první řadě, vidí park, kolotoč a Prahu jako na dlani. Na svých 60 m² má byt sice jenom jedno okno, ale zato kouká do záhonů růží v předzahrádce. Vevnitř se zastavil čas. Nedotčený interiér, parkety, šestihranné dlažky, dřevěné rolety, ve stropě je funkční krytalové topení a pak to jediné okno. Má jenom dvě přání, výstavku bot a taneční tyč.
"Prosím tě, je to důležité, potřebuju botník na moji sbírku. Hlavně ty taneční jsou i 30 cm vysoké."Přes den právo, v noci tanec, začíná to zapadat.
Původní dispozici jsme přemysleli tak, aby se nemuselo moc bourat a zároveň se do bytu dostalo co nejvíce světla. Ložnice do koupelny, koupelna do kuchyně a kuchyně do prostoru, přímo na osu. Vznikl z toho kříž jako u Římanů. Cardo s oknem, stolem, kuchyňským pultem, chaise longue a tyčí před zrcadlovou stěnou. Decumanus od postele přes tyč až do koupeny za sklem. Původní prosklenou příčku z haly jsme opravili a nově s ní oddělili obytnou část od koupelny, čímž také dostala trochu denního světla. Zachráněné kachlíky z kuchyně doplnily podlahu v ložnici, nové parkety ne/navázaly na původní. Kuchyně zjevně nebude potřeba každý den, a tak se v mezičase ukrývá ve skříni.
V průběhu stavby přišlo ještě jedno přání:
"Nevím, jestli to není pitomost, ale vešla by se mi tam ještě vana? Taková ta na nožičkách? Do obýváku? Šlo by to?" No, aby nešlo!