TechTower Plzeň
TechTower je jedním z nejmodernějších technologických parků v České republice.
Za unikátním projektem konverze budovy bývalého plzeňského pivovaru stojí architektka Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s ak. arch. Milanem Varvařovským.
Jejich cílem bylo od prvotních variant přestavby až po zařízení interiéru především navázat na industriální odkaz stavby a umožnit jeho plnohodnotné a pro uživatele atraktivní fungování do budoucna.
Začátkem tohoto roku úspěšně dokončená stavba nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy, technologické nadšence, programátory i začínající podnikatele. Coworkingové prostory, multifunkční sál, unikátní testovací vodní nádrž i prototypové dílny spolutvoří místo, kde se nápady mění ve skutečnost.
Prvním krokem k obnově bylo bourání
Na rozdíl od dnešních prostorů pro práci a setkávání interiér původně sloužil k nadzemnímu uskladnění masivních pivovarnických sudů. Původní fasády tak byly slepé, téměř bez oken.
Samotnému návrhu proto předcházel dialog se zástupci památkové péče, techniky a odborníky z oblasti statiky staveb. Během něj se podařilo prosadit a následně do návrhu vtisknout otevření fasád objektu probouráním okenních otvorů. Díky velkorysým oknům s lehce historizujícím členěním, které odkazuje na typologii původně průmyslové stavby, se podařilo v interiéru domu zajistit dostatek přirozeného světla pro jeho další využití.
Vnitřní dispozice
Původní účel stavby s sebou nesl řadu výzev pro uspořádání nových funkcí a vnitřní dispozice. Prvním krokem ke konverzi proto byla snaha o celkové jak horizontální, tak vertikální propojení jednotlivých hmot stavby.
Na to navázala organizace jednotlivých vnitřních funkcí uvnitř objektu, ale také řešení jeho návazností na okolní venkovní plochy. Nově je tak například možné do objektu vstoupit z několika směrů a míst, podle příležitosti a účelu návštěvy.
Hmotově nižší severní část objektu orientovaná do ulice Sladová slouží jako hlavní vstup podtržený velkorysou nástupní rampou. Přízemní část je primárně koncipována pro užívání veřejností. Je zde umístěna recepce, multifunkční sál s kapacitou až 300 osob, umožňující pořádání široké palety kulturních a vzdělávacích akcí, konferenční místnosti a dílny. To vše včetně potřebného provozního, hygienického a gastro zázemí.
Ve vyšších podlažích se nachází primárně kancelářské prostory s možným samostatným vstupem a kapacitou až 500 pracovních míst, které jsou doplněny potřebnou kapacitu jednacích místností.
Sedmé podlaží, ve kterém se historicky nacházela sušárna sladu, se proměnilo v druhý multifunkční prostor, tzv. SeedUp Space, pro neformální jednání, setkávání i společenské a reprezentativní akce uživatelů budovy. Prostory pro využití dále rozšiřuje pobytová střešní terasa, s velkorysým výhledem na okolní panorama města.
Výšková dominanta komplexu Techtower, původně vodárenská věž, byla upravena do podoby komorní galerie, jejíž nevelkou plochu vyvažuje nezaměnitelná atmosféra.
Skladbu vnitřních funkcí doplňují laboratoře virtuální reality, dílny pro vývoj a testování dronů, ale také testovací vodní nádrž procházející skrze výšku čtyř podlaží včetně kompletního technologického a provozního zázemí.
Navýšení kapacit užitné plochy
Cestu k potřebnému navýšení užitné plochy kanceláří nabídlo využití možností masivních železobetonových konstrukcí původní stavby. Díky nim bylo možné velkorysou světlou výšku místností upravit formou nových vložených pater, které navýšily užitnou plochu o stovky metrů čtverečních.
Interiérové řešení
Skrze prováděcí a realizační dokumentaci interiéru měla architekta Tereza Vojtěšková možnost alespoň částečně navázat na principy navržené v rámci architektonické studie.
Hlavní snahou bylo v rámci rozsáhlého objektu udržet výrazově jednotný a ekonomicky racionální koncept. Z toho důvodu bylo, tam kde to atypická dispozice a provoz dovolily, přistoupeno k vložení jemně variovaných, nicméně opakujících se prvků. Ať už se jedná o recepce, sedací boxy, šatní skříňky či kuchyňky kanceláří.
Ve všech případech na míru vyráběný autorský mobiliář, tzn. recepce, sedací boxy na chodbách, bar, kompletní vybavení stoly a sedacím nábytkem, veškerý úložný nábytek, kuchyňky, vybavení lounge i drobný sedací mobiliář, se drží jednotné materiálové a barevnostní palety kombinující překližku s bílými povrchy a barevně akcentovaným čalouněním.
V interiéru vložené konstrukce jsou ponechány v černé a doplněné místy o transparentní skleněné nebo mléčné výplně příček.
Charakter a atmosféru interiéru netvoří pouze navržený mobiliář, ale také nepřehlédnutelné rozvody technického a technologického vybavení. Jejich koordinace spolu s osvětlením a výběrem koncových prvků nebyla součástí projektu interiéru. Na rozdíl od návrhu uspořádání a využití venkovních teras pro něž byly navrženy atypické posedavé lavice a dalšího venkovního vybavení pro trávení pracovního i volného času uživatelů a návštěvníků domu.
Historie
Český plzeňský pivovar akciové společnosti Světovar byl svého času jedním z nejmodernějších pivovarů v Rakousku-Uhersku.
Projektem a realizací stavby byla pověřena plzeňská stavební firma Müller a Kapsa. Se stavbou, na kterou dohlížel architekt Bohuslav Strébl, se začalo v roce 1910. Při stavbě se používaly na svou dobu unikátní železobetonové konstrukce. Vnitřní zařízení bylo dodáno převážně pražskou Kolbenkou.
Na rozdíl od historických budov Plzeňského Prazdroje, které se od svého založení neustále vyvíjely a adaptovaly na nové technologie a výrobní postupy, byl objekt Světovar postaven jako zcela nová, ve své době moderní novostavba, navržená a plně uzpůsobená svému účelu.
Celý komplex sloužil pro nadzemní vertikální uskladnění a následné stáčení sudů piva. Výroba zde byla zastavena v období kolem 2. světové války, od té doby sloužil objekt různým účelům, mimo jiné jako opravna tanků a armádní sklad. Přibližně od druhé poloviny devadesátých let nebyl aktivně využíván.
V roce 2008 byl areál Světovar vyhlášen kulturní památkou.
Budoucnost rozvoje areálu
Areál Světovar byl od okolního města velkou část své historie oddělen vysokým zděným plotem. Návrh od samého začátku počítal s jeho začleněním do života města, a tím nejen s otevřením vůči svému okolí, ale i dalšímu budoucímu stavebnímu rozvoji.
Celý areál je v současnosti rozvojovým územím, ve kterém se počítá s výstavbou bytových domů, kanceláří i veřejné vybavenosti. Tomuto záměru města byl přizpůsoben návrh okolních zpevněných ploch a nově vysázené zeleně.
Za unikátním projektem konverze budovy bývalého plzeňského pivovaru stojí architektka Tereza Vojtěšková z ateliéru Vojtěšek architekti spolu s ak. arch. Milanem Varvařovským.
Jejich cílem bylo od prvotních variant přestavby až po zařízení interiéru především navázat na industriální odkaz stavby a umožnit jeho plnohodnotné a pro uživatele atraktivní fungování do budoucna.
Začátkem tohoto roku úspěšně dokončená stavba nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy, technologické nadšence, programátory i začínající podnikatele. Coworkingové prostory, multifunkční sál, unikátní testovací vodní nádrž i prototypové dílny spolutvoří místo, kde se nápady mění ve skutečnost.
Prvním krokem k obnově bylo bourání
Na rozdíl od dnešních prostorů pro práci a setkávání interiér původně sloužil k nadzemnímu uskladnění masivních pivovarnických sudů. Původní fasády tak byly slepé, téměř bez oken.
Samotnému návrhu proto předcházel dialog se zástupci památkové péče, techniky a odborníky z oblasti statiky staveb. Během něj se podařilo prosadit a následně do návrhu vtisknout otevření fasád objektu probouráním okenních otvorů. Díky velkorysým oknům s lehce historizujícím členěním, které odkazuje na typologii původně průmyslové stavby, se podařilo v interiéru domu zajistit dostatek přirozeného světla pro jeho další využití.
Vnitřní dispozice
Původní účel stavby s sebou nesl řadu výzev pro uspořádání nových funkcí a vnitřní dispozice. Prvním krokem ke konverzi proto byla snaha o celkové jak horizontální, tak vertikální propojení jednotlivých hmot stavby.
Na to navázala organizace jednotlivých vnitřních funkcí uvnitř objektu, ale také řešení jeho návazností na okolní venkovní plochy. Nově je tak například možné do objektu vstoupit z několika směrů a míst, podle příležitosti a účelu návštěvy.
Hmotově nižší severní část objektu orientovaná do ulice Sladová slouží jako hlavní vstup podtržený velkorysou nástupní rampou. Přízemní část je primárně koncipována pro užívání veřejností. Je zde umístěna recepce, multifunkční sál s kapacitou až 300 osob, umožňující pořádání široké palety kulturních a vzdělávacích akcí, konferenční místnosti a dílny. To vše včetně potřebného provozního, hygienického a gastro zázemí.
Ve vyšších podlažích se nachází primárně kancelářské prostory s možným samostatným vstupem a kapacitou až 500 pracovních míst, které jsou doplněny potřebnou kapacitu jednacích místností.
Sedmé podlaží, ve kterém se historicky nacházela sušárna sladu, se proměnilo v druhý multifunkční prostor, tzv. SeedUp Space, pro neformální jednání, setkávání i společenské a reprezentativní akce uživatelů budovy. Prostory pro využití dále rozšiřuje pobytová střešní terasa, s velkorysým výhledem na okolní panorama města.
Výšková dominanta komplexu Techtower, původně vodárenská věž, byla upravena do podoby komorní galerie, jejíž nevelkou plochu vyvažuje nezaměnitelná atmosféra.
Skladbu vnitřních funkcí doplňují laboratoře virtuální reality, dílny pro vývoj a testování dronů, ale také testovací vodní nádrž procházející skrze výšku čtyř podlaží včetně kompletního technologického a provozního zázemí.
Navýšení kapacit užitné plochy
Cestu k potřebnému navýšení užitné plochy kanceláří nabídlo využití možností masivních železobetonových konstrukcí původní stavby. Díky nim bylo možné velkorysou světlou výšku místností upravit formou nových vložených pater, které navýšily užitnou plochu o stovky metrů čtverečních.
Interiérové řešení
Skrze prováděcí a realizační dokumentaci interiéru měla architekta Tereza Vojtěšková možnost alespoň částečně navázat na principy navržené v rámci architektonické studie.
Hlavní snahou bylo v rámci rozsáhlého objektu udržet výrazově jednotný a ekonomicky racionální koncept. Z toho důvodu bylo, tam kde to atypická dispozice a provoz dovolily, přistoupeno k vložení jemně variovaných, nicméně opakujících se prvků. Ať už se jedná o recepce, sedací boxy, šatní skříňky či kuchyňky kanceláří.
Ve všech případech na míru vyráběný autorský mobiliář, tzn. recepce, sedací boxy na chodbách, bar, kompletní vybavení stoly a sedacím nábytkem, veškerý úložný nábytek, kuchyňky, vybavení lounge i drobný sedací mobiliář, se drží jednotné materiálové a barevnostní palety kombinující překližku s bílými povrchy a barevně akcentovaným čalouněním.
V interiéru vložené konstrukce jsou ponechány v černé a doplněné místy o transparentní skleněné nebo mléčné výplně příček.
Charakter a atmosféru interiéru netvoří pouze navržený mobiliář, ale také nepřehlédnutelné rozvody technického a technologického vybavení. Jejich koordinace spolu s osvětlením a výběrem koncových prvků nebyla součástí projektu interiéru. Na rozdíl od návrhu uspořádání a využití venkovních teras pro něž byly navrženy atypické posedavé lavice a dalšího venkovního vybavení pro trávení pracovního i volného času uživatelů a návštěvníků domu.
Historie
Český plzeňský pivovar akciové společnosti Světovar byl svého času jedním z nejmodernějších pivovarů v Rakousku-Uhersku.
Projektem a realizací stavby byla pověřena plzeňská stavební firma Müller a Kapsa. Se stavbou, na kterou dohlížel architekt Bohuslav Strébl, se začalo v roce 1910. Při stavbě se používaly na svou dobu unikátní železobetonové konstrukce. Vnitřní zařízení bylo dodáno převážně pražskou Kolbenkou.
Na rozdíl od historických budov Plzeňského Prazdroje, které se od svého založení neustále vyvíjely a adaptovaly na nové technologie a výrobní postupy, byl objekt Světovar postaven jako zcela nová, ve své době moderní novostavba, navržená a plně uzpůsobená svému účelu.
Celý komplex sloužil pro nadzemní vertikální uskladnění a následné stáčení sudů piva. Výroba zde byla zastavena v období kolem 2. světové války, od té doby sloužil objekt různým účelům, mimo jiné jako opravna tanků a armádní sklad. Přibližně od druhé poloviny devadesátých let nebyl aktivně využíván.
V roce 2008 byl areál Světovar vyhlášen kulturní památkou.
Budoucnost rozvoje areálu
Areál Světovar byl od okolního města velkou část své historie oddělen vysokým zděným plotem. Návrh od samého začátku počítal s jeho začleněním do života města, a tím nejen s otevřením vůči svému okolí, ale i dalšímu budoucímu stavebnímu rozvoji.
Celý areál je v současnosti rozvojovým územím, ve kterém se počítá s výstavbou bytových domů, kanceláří i veřejné vybavenosti. Tomuto záměru města byl přizpůsoben návrh okolních zpevněných ploch a nově vysázené zeleně.
0 komentářů
přidat komentář
