Tělocvična ZŠ Drahotuše
První plány na výstavbu tělocvičny u Drahotušské školy pocházejí už z osmdesátých let. I přes urgentní potřebu a některé nedotažené pokusy v průběhu posledních desetiletí se realizaci podařilo dotáhnout až v roce 2023.
Výstavba v období šokových cenových skoků a cenová politika města Hranice si vyžádaly co nejekonomičtější řešení. Tvarové řešení vychází z jednoduchého provozního schématu. Sportovní plocha je umístěna v hlavním objemu, čistém kvádru. V podnoži, která kvádr ze dvou stran obepíná, je umístěno zázemí a komunikační páteř. Nad průnikem podnože a hlavní hmoty je umístěna tribuna. Podnoží je tělocvična rovněž napojena na stávající objekt školy. Měřítkem i orientací vstupu se podnož odkazuje na okolní zástavbu řadových domků. Komunitní význam posiluje vstupní prosklená stěna, která umožňuje průhled z hlavní ulice přímo na sportovní plochu.
Fasáda podnože je opatřena břízolitem, který nabízí výjimečnou kvalitu ve své trvanlivosti a rovněž představuje současný, avšak mizící kontext okolí. Citlivé oko spatří v jeho živých odlescích slídy poetickou reakci na to dobré ze stavitelství 70. a 80. let. Tento kontext se snažíme uchovat. Samotná hala je utilitárně obalena sendvičovými panely. V kontrastu sendvičových panelů a ušlechtilé omítky vidíme setkání vysokého s nízkým; barevné sjednocení posouvá protikladné materiály do jiné, nezvykle výrazné polohy.
Setkání protikladných výkladů nabízí i barevné ztvárnění. Osoby citlivé na barevnou symboliku objeví totožnou barvu ve znacích Drahotuší i Hranic. Prozaickým zdůvodněním je fakt, že použitá barva se nachází v každém základním bezpříplatkovém vzorníku všech výrobců stavebních materiálů. Zvenčí červená sjednocuje a stříbrná/šedá je použita jako akcent. Vevnitř je logika obrácena; šedá vytváří neutrální pozadí aktivit. Vše se sjednocuje v růžové barvě sportovní plochy.
Podnož je zděná z dutinových cihel bez zateplení. Konstrukci haly tvoří železobetonový prefabrikovaný skelet. Střecha je nesena ocelovými příhradovými vazníky. Opláštění je provedeno ze sendvičových tepelně izolačních panelů. Díky této konstrukci mohla výstavba proběhnout v rekordním čase. Komplikované zakládací podmínky si vyžádaly použití vrtaných pilot.
Velkým problémem lokality bylo zadržení dešťových vod. Podloží vsakování neumožňuje. Projekt proto pracuje s omezením odtoku pomocí zelených střech na všech částech domu. Dešťová voda je pak jímána v nádržích a znovu využívána pro splachování toalet i zálivku zahrady. Teplo je při nuceném větrání zachycováno rekuperační jednotkou. Rozsah prosklení haly byl pečlivě zvolen pro vyvážení optimálního denního světla a omezení přehřívání. Všechny povrchy jsou ponechány v surové podobě bez zakrývání sádrokartonem či omítkou. Akustická pohoda je zajištěna využitím heraklitových desek.
Výstavba v období šokových cenových skoků a cenová politika města Hranice si vyžádaly co nejekonomičtější řešení. Tvarové řešení vychází z jednoduchého provozního schématu. Sportovní plocha je umístěna v hlavním objemu, čistém kvádru. V podnoži, která kvádr ze dvou stran obepíná, je umístěno zázemí a komunikační páteř. Nad průnikem podnože a hlavní hmoty je umístěna tribuna. Podnoží je tělocvična rovněž napojena na stávající objekt školy. Měřítkem i orientací vstupu se podnož odkazuje na okolní zástavbu řadových domků. Komunitní význam posiluje vstupní prosklená stěna, která umožňuje průhled z hlavní ulice přímo na sportovní plochu.
Fasáda podnože je opatřena břízolitem, který nabízí výjimečnou kvalitu ve své trvanlivosti a rovněž představuje současný, avšak mizící kontext okolí. Citlivé oko spatří v jeho živých odlescích slídy poetickou reakci na to dobré ze stavitelství 70. a 80. let. Tento kontext se snažíme uchovat. Samotná hala je utilitárně obalena sendvičovými panely. V kontrastu sendvičových panelů a ušlechtilé omítky vidíme setkání vysokého s nízkým; barevné sjednocení posouvá protikladné materiály do jiné, nezvykle výrazné polohy.
Setkání protikladných výkladů nabízí i barevné ztvárnění. Osoby citlivé na barevnou symboliku objeví totožnou barvu ve znacích Drahotuší i Hranic. Prozaickým zdůvodněním je fakt, že použitá barva se nachází v každém základním bezpříplatkovém vzorníku všech výrobců stavebních materiálů. Zvenčí červená sjednocuje a stříbrná/šedá je použita jako akcent. Vevnitř je logika obrácena; šedá vytváří neutrální pozadí aktivit. Vše se sjednocuje v růžové barvě sportovní plochy.
Podnož je zděná z dutinových cihel bez zateplení. Konstrukci haly tvoří železobetonový prefabrikovaný skelet. Střecha je nesena ocelovými příhradovými vazníky. Opláštění je provedeno ze sendvičových tepelně izolačních panelů. Díky této konstrukci mohla výstavba proběhnout v rekordním čase. Komplikované zakládací podmínky si vyžádaly použití vrtaných pilot.
Velkým problémem lokality bylo zadržení dešťových vod. Podloží vsakování neumožňuje. Projekt proto pracuje s omezením odtoku pomocí zelených střech na všech částech domu. Dešťová voda je pak jímána v nádržích a znovu využívána pro splachování toalet i zálivku zahrady. Teplo je při nuceném větrání zachycováno rekuperační jednotkou. Rozsah prosklení haly byl pečlivě zvolen pro vyvážení optimálního denního světla a omezení přehřívání. Všechny povrchy jsou ponechány v surové podobě bez zakrývání sádrokartonem či omítkou. Akustická pohoda je zajištěna využitím heraklitových desek.
0 komentářů
přidat komentář
