Terasové sídliště sv. Petr

St. Peter je projekt navržen architektonickým ateliérem Werkgruppe Graz. Bytový komplex je zajímavý kombinací materiálů, barev, terasovým členěním a svým utopickým dojmem zaujme hned na první pohled. Stačí, když se člověk dívá trochu déle a začne si všímat opakování prvků, principů a uceleného vzhledu v celém sídlišti. Zaoblená schodiště dynamicky doplňují pravoúhlou členitost fasády.

Celý bytový komplex je situován na okraji města, kde svojí strukturou organicky prorůstá do přilehlých lesů. Prorůstání přispívá i vzrostlá letitá zeleň rozvržená v samotném komplexu.
Ta, obzvlášť v letních měsících, vytváří příjemné klima a atmosféru.

Zajímavostí je, že vysazené stromy v areálu sídliště jsou pouze listnaté a za jejich působivým vzrůstem stojí konstrukční řešení podzemního parkování.
Většina sídliště je totiž vystavěna nad podzemním parkovištěm, které má více vjezdů i výjezdů podle sídelních zón. Dokonce je kvůli lehkému stoupání terénu parkoviště děleno do výškových úrovní. Jeho kapacita už sice v dnešní době není dostatečná, ale rezidenti si zvládají tvořit dodatečná parkovací místa v každém zákoutí podzemí.
A právě svoje místo tu mají i sídelní stromy. Návrh skeletového parkoviště obsahuje několik prostorů fungujících jako „květináče“ pro dlouholetý růst stromů.

Přizpůsobena je i skladba pochozího zastřešení parkoviště. Ta umožnila vznik rozdílných urbanistických prvků v celém areálu. Jedná se o vodní plochy ve stylu brouzdaliště, prostory pro záhony a přízemním bytům nechybějí vlastní zahrádky.
Nechybí zde ani spousta prostoru pro společenské setkávání, díky kterému se tvoří napříč celým areálem komunita lidí.

Zahrádky se však nacházejí napříč všemi výškovými úrovněmi. Člověk, při pohledu na celou kompozici sídliště, nabírá dojmu, že každé podlaží, a i ten nejmenší balkónek, mají vlastní zahrádku. I když většinou jde jen o zarostlé truhlíky.

Bytové terasy a balkony zdobí mimo zeleň různé jiné prvky, ne vždy zrovna pozitivně.
Každý dům komplexu podléhá regulaci, která rozhoduje o míře možné změny vlastní rukou rezidentů. V dřívějších letech se na změny tolik nedbalo a vznikaly na terasách různé kůlny či přístřešky. Dnes jsou veškeré změny, znehodnocující fasádu a ráz jednotlivých budov, zakázány. Ani balkonové markýzy nejsou povoleny, ale na některých místech tyto úpravy z dřívějších let zůstaly.

Lidská kreativita neměla pouze negativní vliv na vizáž domů. Ve specifických mezipatrových prostorech se časem utvořili osobité společenské prostory na venkovních zastřešených terasách. Jedna z těchto teras je skutečně extravagantní a jen těžko se popisuje, co vše se na ní odehrává. Je to taková klasická „zašívárna“ pro sousedské posezení a zábavu.
Různé způsoby sezení, bar s výčepem, stolní fotbálek, posilovna a spousta dalších doplňků,
to vše na jedné mezi bytové terase pro místní komunitu.

Komunita komplexu funguje, a v okolí tak vládne velmi přátelská atmosféra. Nejen rezidenti, ale i správci se o bydlení hezky starají a udržují ho v čistotě, pořádku a bezpečí.