Z iniciativy obcí v Bílých Karpatech (z české i slovenské strany) došlo ke společnému projektu, postavit na vrcholu Velkého Lopeníku rozhlednu. První rozhledna zde stála již v roce 1944. Po požáru byla znovu postavena a v roce 1972 musela být demontována pro špatný technický stav. Bílé Karpaty z větší části tvoří hranici mezi Českou a Slovenskou republikou. Geologicky náleží Západním Karpatům.Vznikly v druhohorách a třetihorách, patří do západního úseku Flyšového pásma Karpat, zastoupeného skupinou magurskou. Geomorfologicky se výrazněji uplatňují pouze odolnější pískovce, které budují nejvyšší horské partie, např. Velká Javořina a Velký Lopeník.
Pro krajinu jsou příznačné široké zaoblené hřbety se zarovnanými povrchy a hlubokými údolími.
Novostavba turistické rozhledny je postavena na druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, Velkém Lopeníku, na kótě 910,50 m.n.m.
Je umístěna tři metry od hranice se Slovenskou republikou.
Konstrukční systém vyplynul z požadavků a možností investora. I předchozí rozhledny byly dřevěné. Rozhledna má betonovo-kamennou podstavu až do výšky 4,5 m. Z ní vyrůstá dřevěná příhradová konstrukce do výšky 21,9 metrů. Půdorysný tvar rozhledny je obdélník o rozměru 5,7 / 5,9 m. Směrem k vrcholu se ve dvou směrech zužuje. Schodiště se ovíjí kolem středového zrcadla.
Prohnutá plocha zastřešení, která se otvírá směrem vzhůru se odvíjí z tvaru kružnice.