Univerzitní knihovna v Aveiro

Mám rád řád polic, mosazných štítků a bronzových lampiček, anonymních a intimních; lodní schůdky a úzké železné ochozy, kde může být hledání knihy výpravou - ne bez absence nebezpečí.
Moderní knihovna ztratila svou podkrovní atmosféru a také svou symbolickou hodnotu oslavovanou kupolemi, atrii a vysokými stropy. Ztratila atmosféru zlatého světla - zhmotnělého prachem ve vzduchu - přicházejícího z neočekávaně vysokých oken, stále však neposkytujících dobré osvětlení a doplněných malými zelenými lampičkami.
Vše se stalo praktickým, ergonomickým, hygienickým, uzákoněným v Neufertovi, uniformně osvětleným, police na knihy jako utržené vagóny opuštěného vlaku, čalounění, které je omyvatelné a pohodlné.
Ale "něco" se vytratilo.
Návrh knihovny v Aveiro vyjadřuje hledání "něčeho", ale není sto to objevit…

Sizova knihovna v Aveiro byla ovlivněna Aaltovou knihovnou ve Viipuri (dnes Vyborg) z roku 1935. V exteriéru působí knihovna expresivním dojmem - železobetonová konstrukce je zahalena do obkladu z cihel a vápence. Monumentální nástup přes odvážnou markýzu by možná dával tušit, že podobná exprese nás čeká i v interiéru, avšak to je omyl. Vnitřní prostor knihovny je vznešený a praktický s velkou mírou lidskosti a pochopení funkce. Knihovna v Aveiro je jednou z vzácných budov, ve kterých uživatelé přirozeně nacházejí své místo a užívají prostor nenuceně a bez zábran. Na jedné straně knihovna funguje jako lapidární čtyřpodlažní sklad knih, jehož regály dodávají interiéru rytmus, na straně druhé je vnitřní prostor traktován stoly pro osm čtenářů, jenž přísný řád knihovny oživují. Řád vnitřnímu prostoru také dodává přiznaný konstrukční skeletový systém a tři atria. Siza do těchto pevných struktur zasouvá intimní prostory pro čtenáře, které v reále fungují jako alkovny s rozdílnou a proměnlivou atmosférou. V interiéru je vše uspořádáno kolem střední osy. Dostatek světla přivádějí kuželové světlíky usazené do zakřiveného stropního podhledu. Podlouhlý prostor knihovny s nádhernými průhledy připomíná díky symetrii a řazení okenních otvorů sakrální prostor chrámové lodi. Siza je na materiály v interiéru skoupý - vystačil si s dřevěným masivem, omítkou, jen tu a tam si zaakcentuje mramorem. I díky tomu se v knihovně dobře koncentruje na práci.