Osaměle stojící objekt v krajině slouží jako orientační bod a vyhlídka (rovněž jako místo, kam lze nahlédnout dovnitř). Věž s místnostmi umístěnými nad sebou byla postavena tak, aby nabízela vyhlídku na Andy, které se ukrývají mezi letitými stromy. Štíhlá věž se skládá ze dvou částí oddělených vykonzolovanou deskou, která u spodní věže plní funkci střešního opaku a u horní věže slouží jako podlaha s terasou. Strop a podlaha tvoří horizontální desku, která se nachází přesně v polovině vyhlídkové věže. Tenká deska, která je vykonzolovaná do všech směrů, plní dvojí funkci: v mělkém bazénku zadržuje dešťovou vodu, a proměňuje tak střešní desku v lesklé zrcadlo, odrážející horní část věže, oblohu a okolní stromy. Vodní hladina zároveň funguje jako imaginární sklo, které naznačuje přítomnost spodní věže. Střešní deska, podobně jako permanentní mrak, vrhá na spodní část věže trvalý stín, na jehož konci vytéká z přepadu horního bazénku dešťová voda. Je ironií, že uvnitř věže funguje vyhlídka obrácená. Namísto rámování jedinečných panoramatických výhledů, tak do horní části věže vede točité schodiště uvnitř betonového tubusu se stěnami souvislé pomalovanými popínavými rostlinami. Tyto rostliny představují výběr třiceti původních květin pospojovaných do jediného stromu. Za horní plošiny pak vede dřevěný žebřík do tmavé místnosti se čtyřmi kruhovými kukátky, které vytváří
cameru obscuru (lat. temná komora), z níž pak vede další žebřík na otevřenou silně exponovanou střechu s ohništěm, které by při vhodném umístění mohlo proměnit celou věž v jeden velký komín.
Pezo von Ellrichshausen