Vnímání

Projekt je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást a dominantu veřejného prostoru, a jak vnímáme některé skryté prostory, které nám poskytují společenské a kulturní vyžití.
Barokní Samsonova kašna umístěná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města. Její umělecká kvalita je nezpochybnitelná a v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme již jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme již o podstatě této památky, ani o vztahu k prostoru velkorysého náměstí.

Naopak prostory prvního patra Domu umění, které v posledních letech nabízí velmi atraktivní umělecké zážitky, jsou před našimi zraky zastřeny. Návštěvník neznalý situace, galerii těžko hledá. Je zřejmé, že určitá forma utajení prostoru galerie může být i výhodou, nicméně prožitek z výstavy a případná diskuze o umění a kultuře se vytrácí z našeho běžného denního repertoáru
Projekt se snaží poukázat na to, jak vnímáme, respektive nevnímáme, dominanty a skrytá místa, která nejsou daleko od sebe, nachází se v centru dění a nabízí kulturní vyžití. Smyslem by mělo být nabourání našeho stereotypního vnímání takových hodnot a snaha po zamyšlení a diskusi o těchto tématech. 
Samsonova kašna se přibližně na tři týdny ocitla v kruhovém prostoru, který jí jednak separoval od samotného náměstí, a zároveň ji vytvořil klidné pozadí i intimitu, které tato dominanta nikdy neměla. Kašna se tak ocitla jako šperk v galerii. Kruhový prostor byl přímo propojen cestou se schody s prostorem prvního patra Domu umění, kde se objevil opět kruh, ale v jiných souvislostech. Návštěvník se v prostoru galerie mohl pohybovat pouze po vymezené kruhové cestě a do volných prostor galerie se vlastně nedostal. Záměrné odcizení kašny a zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem projektu. Do zajímavé konfrontace se tak dostávají věci, které spolu zdánlivě nesouvisí.
Tato výstava nestála pouze na vlastní výtvarně architektonické intervence, ale byla rovněž doplněna třemi debatními večery za účasti hostů z řad odborníků, umělců, architektů i politiků - o blok přednášek a diskusních pořadů pro veřejnost, vztahujících se k historii i současnosti náměstí a jeho využití, stejně jako k vztahu současného umění a architektury. Instalaci vidělo přes 36 000 návštěvníků.