Město Kolín bylo prvním z větších měst na Labi, které nepoužívalo labskou vodu pro městský vodovod. V letech 1896–1904 byl podle projektu J. V. Hráského postaven Štítarecký vodovod, který odebíral vodu z údolí Štítareckého potoka třinácti vrtanými studnami 10 až 25 m hlubokými. Voda se sváděla do strojovny pod Štítary (předměstí Kolína) a přečerpávala do zemních vodojemů. Malá výkonnost vodovodu a nízko položené zemní vodojemy si vynutily postavení dalšího vodovodu pro Kolín, tzv. nového vodovodu, který byl dokončen r. 1930. Nad dvěma částečně vrtanými studnami o hloubce 28 a 35 m byla postavena čerpací stanice, která dopravovala vodu do 45 m vysokého věžového vodojemu o objemu 450 m³. Vodojem byl postaven r. 1928 podle projektu J. V. Hráského a architekta Františka Jandy. Stavbu řídili stavební podnikatelé z Peček, F. Uher a ing. Pucek, čerpací stroje dodala firma Českomoravská–Kolben–Daněk.
Další vodní zdroj tvořila od r. 1945 třetí vrtaná studna, 40m hluboká, ve vzdálenosti asi 200 m od budovy hlavní čerpací stanice. Pozdější poválečný rozvoj města a nové technologie vyvolaly další opatření směřující ke spolehlivému a dostatečnému zásobování obyvatel i průmyslových podniků pitnou vodou a věžový vodojem přestal sloužit svému účelu. Nyní čeká na nové využití.