Vyhlídková plošina a ochrana parku Genovés
Vítězný projekt na revitalizaci nábřeží vzešel z mezinárodní soutěže uspořádané místní radnicí ve spolupráci architektonickou asociací. Hlavním cílem soutěže bylo nově uspořádat a zabydlet území pobřežní promenády Santa Bárbara, která slouží jako ochrana parku Genovés před mořem.
V parku se nachází exotické rostliny původem z Ameriky, které byly prohlášeny chráněným dědictvím a s ohledem na jejich těsné sousedství s mořem vyžadují zvláštní pozornost. Doposud před drsným počasím i oceánským vánkem rostliny chránila vysoká cihelná zeď. Tato různě vysoká historická zeď postavená z různých zbytků sloužila k úplnému fyzickému i vizuálnímu oddělení parku od promenády. K propojení sloužily pouze občas se vyskytující branky, které byly obvykle uzamčené.
Vítězný projekt nahradil tuto cihelnou zeď novou konstrukcí, která i nadále ochraňuje park, ale zároveň umožňuje větší propustnost s promenádou Santa Bárbara. Promenáda, na níž se nyní nachází nová budova, byla po dlouhou dobu využívána jako parkoviště, a to i přes její výlučné umístění, kdy místo sloužilo jako vyhlídka na moře i město.
Projekt jako by byl inspirován známým graffiti od Banskyho se postupně mění v rozšíření parku, otevřeného prostoru s krajinnými úpravami, sportovišti a dětskými hřišti. Na místě, kde byla předtím jen auta, si nyní hrají děti.
Nově navržený objekt, který nahradil původní cihelnou zeď, má za hlavní úkol zajistit ochranu parku Genovés před větrem a nepříznivým počasím. Mezi parkem a promenádou však vytváří mnohem transparentnější a propustnější vztah. Nyní na pěti místech propojují a dotváří městské prostory. Horní úroveň je rovněž přístupná. Pochůzí střecha je proměněna na rozhledu, z níž je na jednu stranu výhled do parku Genovés a na druhou stranu na promenádu a Cádizský záliv.
Jedná se o konstrukci, která v sobě integruje velmi odlišné potřeby a podněcuje rozmanité aktivity, což ztěžuje její zařazení do konkrétní architektonické typologie. Budova se snaží být syntézou mnoha potřeb, ale také iniciátorem, který tuto oblast aktivuje a spolupracuje s lidmi, aby se z této části města stalo nové místo pro příležitosti a splnění očekávání místních občanů.
Je-li takové pojmenování možné, pak je budova výsledkem dlouhého vyjednávacího procesu, do něhož se zapojila řada subjektů. Nejprve bylo nutné umístit objekt na podzemní parkoviště, které se rozprostírá pod celou promenádou. V důsledku toho se musela dispozice přizpůsobit spodní konstrukcí a také navazovat na výstupy z garáží. Kromě toho se v přízemí budovy nachází několik místností souvisejících s kulturními aktivitami a veřejnými koupelnami, šatnami a sklady pro zaměstnance parku, které byly předtím různě přistavěny k původní zdi.
Dalším záměrem bylo vytvořit na otevřeném prostranství dostatek stinných prostorů a zároveň se i přes výraznou linearitu vyvarovat pocitu, že by se jednalo o novou zeď. Objekt je různě zalamován, čímž se zmenšuje měřítko celého zásahu. Stejně tak zvolené materiály (sklo, polykarbonát a ocel) dodávají pocit lehkosti a průhlednosti. Stěny v přízemí jsou ze skla a horní pás z polykarbonátu je v noci podsvícený, čímž vytváří v zálivu nepřehlédnutelný světelný pás.
V parku se nachází exotické rostliny původem z Ameriky, které byly prohlášeny chráněným dědictvím a s ohledem na jejich těsné sousedství s mořem vyžadují zvláštní pozornost. Doposud před drsným počasím i oceánským vánkem rostliny chránila vysoká cihelná zeď. Tato různě vysoká historická zeď postavená z různých zbytků sloužila k úplnému fyzickému i vizuálnímu oddělení parku od promenády. K propojení sloužily pouze občas se vyskytující branky, které byly obvykle uzamčené.
Vítězný projekt nahradil tuto cihelnou zeď novou konstrukcí, která i nadále ochraňuje park, ale zároveň umožňuje větší propustnost s promenádou Santa Bárbara. Promenáda, na níž se nyní nachází nová budova, byla po dlouhou dobu využívána jako parkoviště, a to i přes její výlučné umístění, kdy místo sloužilo jako vyhlídka na moře i město.
Projekt jako by byl inspirován známým graffiti od Banskyho se postupně mění v rozšíření parku, otevřeného prostoru s krajinnými úpravami, sportovišti a dětskými hřišti. Na místě, kde byla předtím jen auta, si nyní hrají děti.
Nově navržený objekt, který nahradil původní cihelnou zeď, má za hlavní úkol zajistit ochranu parku Genovés před větrem a nepříznivým počasím. Mezi parkem a promenádou však vytváří mnohem transparentnější a propustnější vztah. Nyní na pěti místech propojují a dotváří městské prostory. Horní úroveň je rovněž přístupná. Pochůzí střecha je proměněna na rozhledu, z níž je na jednu stranu výhled do parku Genovés a na druhou stranu na promenádu a Cádizský záliv.
Jedná se o konstrukci, která v sobě integruje velmi odlišné potřeby a podněcuje rozmanité aktivity, což ztěžuje její zařazení do konkrétní architektonické typologie. Budova se snaží být syntézou mnoha potřeb, ale také iniciátorem, který tuto oblast aktivuje a spolupracuje s lidmi, aby se z této části města stalo nové místo pro příležitosti a splnění očekávání místních občanů.
Je-li takové pojmenování možné, pak je budova výsledkem dlouhého vyjednávacího procesu, do něhož se zapojila řada subjektů. Nejprve bylo nutné umístit objekt na podzemní parkoviště, které se rozprostírá pod celou promenádou. V důsledku toho se musela dispozice přizpůsobit spodní konstrukcí a také navazovat na výstupy z garáží. Kromě toho se v přízemí budovy nachází několik místností souvisejících s kulturními aktivitami a veřejnými koupelnami, šatnami a sklady pro zaměstnance parku, které byly předtím různě přistavěny k původní zdi.
Dalším záměrem bylo vytvořit na otevřeném prostranství dostatek stinných prostorů a zároveň se i přes výraznou linearitu vyvarovat pocitu, že by se jednalo o novou zeď. Objekt je různě zalamován, čímž se zmenšuje měřítko celého zásahu. Stejně tak zvolené materiály (sklo, polykarbonát a ocel) dodávají pocit lehkosti a průhlednosti. Stěny v přízemí jsou ze skla a horní pás z polykarbonátu je v noci podsvícený, čímž vytváří v zálivu nepřehlédnutelný světelný pás.
José Luis Bezos Alonso
0 komentářů
přidat komentář
