Výtvarné ateliéry Pedagogické fakulty

Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity se dlouhodobě potýkala s nedostatkem kvalitních výukových prostor pro populární obor výtvarné výchovy. Tento problém vyřešil projekt nové přístavby ateliérů, který fakulta zadala k realizaci. Nové prostory byly navrženy tak, aby poskytovaly inspirativní prostředí pro budoucí učitele výtvarných disciplín, a to jak pro klasické uměleckoprůmyslové obory, tak i pro nová média.

Přístavba zahrnuje několik specializovaných prostor. Jsou zde dílny, ve kterých je možné provádět techniky jako řezání, vrtání i svařování, a také ateliér malby s kvalitním ateliérovým osvětlením. V posledním podlaží se nachází ateliér multimédií, který má vysoký strop a může být kompletně zatemněn. Tento prostor je navržen jako white/black box s proměnlivým podsvícením, což umožňuje jeho variabilní využití pro různé typy multimediálních projektů.

Všechny místnosti jsou intenzivně osvětleny a kompletně vymalovány bílou barvou, což jim dodává svěží a prostorný vzhled, podporující kreativitu a soustředění. Tímto způsobem fakulta zajistila, že studenti budou mít k dispozici moderní a inspirativní prostředí pro svůj rozvoj v oblasti výtvarného umění.

Navrhli jsme budovu s čistými a jednoduchými tvary, která v kontrastu s přilehlou historickou zástavbou vnáší do místa nový dynamický náboj. Nová stavba, která působí spíše jako galerie moderního umění než jako tradiční výuková budova, v uličním prostoru jasně vyjadřuje svůj účel. Tento design vytváří zajímavý dialog mezi neoklasicistními budovami okolí a velkorysými, kompozičně propracovanými ortogonálními tvary nové budovy.

Na místě stavby se původně nacházely tři objekty z různých období: pavilon bývalé střelnice katedry branné výchovy, trafostanice a nově přidaný výtah obsluhující sousední historickou budovu. Při návrhu nové přístavby jsme museli zohlednit nejen požadavky zadavatele, ale také celou řadu limitujících faktorů.

Jedním z hlavních problémů bylo zachování plného provozu rozvodné stanice během výstavby. Proto jsme zvolili kompaktní monolitickou železobetonovou konstrukci, která umožnila překlenout stanici a minimalizovat vliv na statiku štítové stěny historického objektu a tubusu výtahu.

Dalším důležitým faktorem bylo zachování hygienických standardů okolních staveb a zajištění dostatečného denního světla do hlubokých dispozic ateliérů, které nemohly mít boční okna. Horizontální posun jednotlivých podlaží umožnil vytvoření střešních světlíků, které přivádějí denní světlo do vnitřních prostor. Finální stavby byla navržena na základě studie denního osvětlení a vlivu na proslunění bytů v sousední historické budově.

Čistota ortogonální hmoty budovy je podtržena hladkou bílou broušenou omítkou a velkoplošným bezrámovým zasklením, které představují jediné prvky vymykající se běžné stavební produkci. Vzhledem k rozpočtovým omezením byla zbylá část stavby realizována s důrazem na utilitární přístup. Vnitřní betonové plochy jsou sjednoceny bílou výmalbou a epoxidovým nátěrem, což přispívá k jednotnému a svěžím vzhledu prostoru. Veškerá infrastruktura byla napojena na stávající rozvody, čímž se optimalizovaly náklady a zajistila se funkční integrace s okolními systémy.

Velmi pozitivní zkušeností byl maximálně otevřený přístup zadavatele, který neváhal zvolit netradiční architektonické řešení, jež se vymyká běžnému designu vzdělávacích institucí a spíše připomíná prostorovou koncepci galerie. Pedagogická fakulta tak získala nejen kvalitní architekturu za přijatelnou cenu, ale i prostředí, které odpovídá jejím ambicím a potřebám. Skutečnost, že studenti tráví v ateliérech daleko více času, než je nezbytné pro výuku, považuji za největší pochvalu.