Programovou náplní Pedagogické fakulty UP Olomouc je výuka nových pedagogů. Sídlí v budově z poloviny 20. století, která byla původně postavena a následně i využívána jako vojenské velitelství. Prostory fakulty tak byly k výukové funkci adaptovány s různými omezeními a nejsou schopny uspokojit požadavky na kvalitní výuku při vzrůstajícím počtu studentů a snaze vytváření nových programů.
Vedení fakulty proto hledalo způsoby jak získat odpovídající zázemí, které by uspokojilo především poptávku po velkokapacitních přednáškových prostorech a odborných učebnách.
V roce 2006 jsme byli osloveni ke zpracování návrhu do soutěže na dostavbu fakulty na ploše jejího dvora. Ten byl využíván především jako parkoviště zaměstnanců. V soutěži náš návrh uspěl.
Architektonicko-urbanistické řešení — Pozemek pedagogické fakulty je jedním z pozemků tří škol, které dohromady vytvářejí kompaktní blok. Sousední budovy a pozemky patří slovanskému gymnáziu a střední technické škole. Hlavní budovy škol jsou situovány po obvodu lichoběžníkového bloku a do vnitrobloku byly vestavěny jejich dostavby, technické zázemí apod.
Návrh jsme řešili nejprve z urbanistického hlediska v měřítku celého bloku. Bylo nám známé, že i sousední gymnázium uvažuje o možnosti dostavby své budovy a že jejich tehdejší pavilon ve vnitrobloku je na hranici životnosti. Nechtěli jsme, aby každá škola postavila svoji budovu s odstupem několika metrů od hranice pozemku. Zbytečně by se tím zmenšila cenná plocha vnitrobloku a podél hranic by vzniklo široké mrtvé území nikoho. Přišli jsme s myšlenkou posadit eventuální dostavby všech škol podél společných hranic pozemků přímo zády k sobě, vytvořit kompaktní celek dostaveb a efektivně využít zbývající plochy pozemků mezi dostavbami a původními budovami.
Tvar novostavby reaguje na složitou situaci na ploše dvora, kde na malém prostoru v těsné blízkosti stávající budovy bylo třeba řešit objekt s velkými prostorovými a plošnými nároky (velkoprostorové učebny). Volili jsme hmotu s co největší užitnou plochou a přitom malým objemem a povrchem - krychli. Téma krychle a přeneseně čtverce se stalo nosným tématem celé budovy. Odvozovali jsme od něj vše od oken na fasádě až po detaily dveří a interiérových prvků.
Nový objekt je osazen na osu hlavního vstupu do stávající budovy. Hlavní hmota (středová krychle) má 5 nadzemních podlaží. Kolmo z její osy vybíhají podél hranice pozemku se sousedními školami dvoupodlažní boční křídla - jednoduché kvádry. Dostavba je ve všech patrech propojena se stávající budovou pedagogické fakulty, a to rovnou z prostoru stávajícího hlavního schodiště.
Hlavní nástup do dostavby je v úrovni prvního nadzemního podlaží skrz hlavní vstup stávající budovy. Je zde vytvořen vstupní prostor s recepcí, bufetem a šatnou. Jedná se o foyer před největšími přednáškovými učebnami – stupňovitě řešenou aulou s kapacitou cca 300 posluchačů a dvěma velkokapacitními posluchárnami s kapacitou 150 studentů. Foyer je prosvětleno dvěma prosklenými střechami.
Aula je řešena jako víceúčelový sál se stupňovitým hledištěm. Je vybavena moderní audiovizuální technikou umožňující přenos videokonferencí, či přednášek do sousedních poslucháren, ale i pořádání koncertů a dalších společenských akcí. Jako technické zázemí jsou v zádech auly vytvořeny tlumočnické kabiny, světelná a zvuková režie. Prostor je obložen dřevěnými prvky. Na stěnách se jedná o svisle orientované laťování, v podhledu o laťování, které kopíruje půdorysné zakřivení obloukových stupňů a zároveň vytváří prostorové zvlnění podhledu. Podhled plynule přechází v zadní stěnu auly a sjíždí až k podlaze. Aulu je možné využívat nezávisle na provozu zbytku budovy, což umožňují samostatné vstupy z plochy dvora.
V dalších podlažích (2.-4.p) jsou umístěny jednotlivé učebny a laboratoře (např. hudební laboratoř, laboratoř speciální pedagogiky, elektrotechnická laboratoř …) podle požadavku zadavatele. Dispozičně se jedná o pětitrakt v jehož středu je jádro s toaletami a výtahem. Na jádro navazuje z obou stran chodba a po obvodu budovy jsou rozmístěny jednotlivé učebny.
Technické zázemí je navrženo v nultém podlaží.
Jednoduchost hmotového řešení dostavby podtrhuje také řešení venkovní fasády. Ta je opláštěna vlnitým zinkovým plechem VM Zinc, v předzvětralé variantě Anthra-zinc. Fasáda je prolomena sítí oken o rozměrech 850 x 850 mm, která zajišťuje dostatečné osvětlení učeben. Směrem ke stávající budově je přes všechna podlaží vytvořena zrcadlová fasáda, v níž se odráží stávající budova a opticky tak odlehčuje hmotu dostavby.
Hmota spojovacího krčku je prosklená, a to jak ve svislých stěnách, tak také ve střešní konstrukci. Navržen je zde fasádní systém Wicona. V prvním (nástupním) podlaží je spojovací blok rozšířen z důvodu vytvoření nástupního prostoru do auly. V rozšířené části je fasáda řešena obkladem ze smaltovaného skla červené barvy kotvené k hliníkovému podkladnímu roštu.
Boční křídla budovy jsou řešena jako dvoupodlažní objekty sestavené ze dvou na sobě uložených a posunutých hmot - kvádrů. Obvodový plášť bočních křídel je v prvním podlaží povrchově upraven smaltovaným červeným sklem a v nultém podlaží, z vlnitého plechu VM Zinc – Quartz zinc.