V principu se vlastně jedná o obestavění "pivovarské" markýzy, která byla na místě dosud povolena v předchozích letech. Tento typový výrobek ale v daném rozměru a ploše obtížně reaguje na specifika místa, jeho viditelné jeklové základy se obtížně vyrovnávají se spádováním chodníku, nutnou součástí je zároveň závaží ve formě diskutabilních betonových květináčů… a to vše jak výraz, tak užívání nepříznivě ovlivňuje.
Navržená forma prostorové instalace umožnila eliminaci těchto diskutabilních prvků. Základ markýzy je skryt pod podestou zahrádky a potřebné zatížení/závaží je nahrazeno hmotou dřevěné struktury. Ta je tvořena laťováním skládaným v obdobné logice jako v interiéru restaurace, které zahrádka slouží, tedy jako stylizovaná analogie roubení, provedená z bezbarvě impregnovaných latí z měkkého dřeva (borovice, smrk) o profilech 50 × 50/75/100 a 125 mm, skládaných ve zvoleném rytmu a s mezerami shodné modulace.
V základním tvaru archetypálně pojatý tvar tato struktura vyplňuje nerovnoměrně, organicky se zahušťuje či naopak rozvolňuje v logice prolínající potřebu vymezení prostoru zahrádky vůči okolí s potřebou jeho odclonění či naopak zpřístupnění v určitých pozicích a také s popsanou logiku konstrukční, vázající na požadavky stability zmíněného typového výrobku.
Celá sestava je provedena z předem připravených dílců tak, aby byla snadno rozebíratelná (jde o sezonní instalaci pro měsíce duben–říjen), na místě jsou dílce zakotveny k rovněž rozebíratelné podestě, tvořené roštem z dřevěných hranolů a záklopem z prken. Ztužení konstrukce je pak provedeno ve středu půdorysu formou "hráně" z laťování, shodně s uvedenou profilaci.
Nábytek/mobiliář je výhradně lehký, jedná se o kovové židle a stolky v tmavě zelené barvě, v kombinaci s tmavě šedou podnoží (opět dtto interiér restaurace).