Lesní kaple

"Kaple se podřizuje stávajícímu lesu. Situace neumožnila postavit větší objem, který by svou monumentalitou vyčníval oproti přírodní scenérii. A tak – aby se vyvarovalo polovičatým opatřením – je budova zhuštěna až se sama skromně podřizuje a vlichocuje do lesů, obklopená jedlemi a borovicemi převyšujícími dvojnásobně její vlastní výšku.
Venku, mezi kmeny stromů, může člověk spatřit jen bílou našedlou zeď konstrastující s černou šindelovou střechou a krásnou tepanou měděnou zlatě se třpytící sochou Anděla smrti od Carla Millese.
Lesní cesta vede přímo k předsíni podpírané dvanácti sloupy, kde se pozůstalí shromáždí a čekají. Po otevření železem pobitých dveří se uvnitř za železnou mříží rozprostírá jasný prostor kaple.“

Lesní kaple je první a také nejmenší kaplí na Skogskyrkogårde. Navrhl ji Gunnar Asplund a vysvěcena byla v roce 1920. Asplund původně navrhl kamenný kostel, ale bylo mu naznačeno, že by to stálo mnoho peněz a měl by projekt lépe promyslet. Shodou okolností se Asplund nedávno vrátil se svatební cesty po Dánsku, kde na ostrově Møn navštívil statek Liselund (1792-93). Tato romantická usedlost i její okolí ho velice nadchla a poskytla mu inspiraci při ztvárnění dnešní podoby lesní kaple – což je jednoduchá dřevěná kaple obklopena stromy. Půdorys kaple tvoří obyčejný čtverek, uvnitř něhož je vepsána kruhová kopule přinášející do interiéru nepřímé osvětlení. Vstupní portikus podpírá dvanáct sloupů, na nichž spočívá prostá valbová střecha s jedinou výzdobou, kterou je socha Anděla smrti od Carla Millese. Tato malá soška vzbudila ve své době velký rozruch a debaty – kvůli ženské figuře s roztaženou náručí vítající přícházející pozůstalé. Projekt lesní kaple byl pečlivě promyšlen do nejmenšího detailu, s mnoha odkazy a symboly. Například klíčová dírka ve dveřích má tvar oka u lebky, otevírá dveře smrti. Kovaná brána rovněž obsahuje řadu křesťanských symbolů.
Prostor kostela obklopuje nízká betonová zeď. Za zdmi je les hustý a uzavřený, ale pak se postupně otevírá, truchlící se během cesty z obřadu uklidňují a jsou přenášeni nazpět do svých každodenních životů. Výklenek pro rakev má podobu starých kopaných sklepů, co má symbolizovat odchod zesnulého nazpět do země. Na oltáři jsou malby od Gunnara Torhamna.