Carl Pruscha

Carl Pruscha je významný představitel rakouské postmoderny. Dětství během druhé světové války strávil v bezpečí na statku v tyrolských horách. Základní a střední školu navštěvoval v Innsbrucku a po maturitě v roce 1955 odešel studovat k Lois Welzenbacherovi na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde následně v roce 1959 diplomoval u Rolanda Rainera. Od 1962 studoval územní plánování na Harvardské univerzitě u Josep Lluís Sert a Fumihiko Maki. První pracovní zkušenosti sbíral v newyorských ateliérech Paul Lester Wiener a Wallace Harrison. 1964 se pod záštitou OSN stal odborníkem na regionální plánování v Nepálu. 1969 vypracoval projekt údolí Kathmandu a připravil jej k zařazení na seznam UNESCO.
1976 se stal řádným profesorem architektury na Akademii výtvarných umění ve Vídni (1988-2002 byl rektorem), kde se podílel na rekonstrukci Semper-Depot. V roce 2002 přijal pozvání Gettyho institutu v Los Angeles do vědeckého týmu ke kritickému studiu globálního Jihu. 2004 odešel do důchodu, 2006 se stal čestným senátorem Akademie výtvarných umění ve Vídni a 2008 čestné vyznamenání města Vídně za zásluhy.