Claude-Nicolas Ledoux
*21. 3. 1736 – Dormans-sur-Marne, Francie
†18. 11. 1806 – Paříž, Francie
Biografie
Claude-Nicolas Ledoux byl francouzský klasicistní architekt, urbanista a teoretik. Většina jeho vizionářských projektů se nikdy nerealizovala. Jeho čas nazrál až ve 20. století, kdy se modernistům ve 20. letech zamlouvalo, jak vzhled domu prozrazuje svoji funkci. V 60. letech si pak jeho urbanistické vize oblíbili socialističtí utopisté a v 80. letech se jeho projekty staly idolem postmodernistů.
Ledoux odešel v mládí do Paříže, kde se vyučil mědirytcem. Po získání uměleckého vzdělání začal studovat architekturu u Jacques-Françoise Blondela. V roce 1765 dostal první zakázky na rekonstrukce a později se vypracoval na oblíbeného architekta francouzské aristokracie, ale i městských správ (divadlo v Besançonu 1784). Od roku 1771 působil jako inspektor solných dolů ve Franche-Comté a roku 1775 začal s výstavbou solivarného města Chaux. 1784 byl pověřen zakázkou na pařížské celnice, kterou mu v revolučním roce 1789 odebrali. Byl považován za royalistu a v letech 1793-95 byl dokonce vězněn. Nebyla mu vyplacena řada honorářů. Naopak dostal publikační zákaz. Do konce života se už věnoval pouze svému teoretickému dílu. Z plánovaného rozměrného traktátu o architektuře však stihl zveřejnit v roce 1804 jen malou část.
Claude-Nicolas Ledoux byl francouzský klasicistní architekt, urbanista a teoretik. Většina jeho vizionářských projektů se nikdy nerealizovala. Jeho čas nazrál až ve 20. století, kdy se modernistům ve 20. letech zamlouvalo, jak vzhled domu prozrazuje svoji funkci. V 60. letech si pak jeho urbanistické vize oblíbili socialističtí utopisté a v 80. letech se jeho projekty staly idolem postmodernistů.
Ledoux odešel v mládí do Paříže, kde se vyučil mědirytcem. Po získání uměleckého vzdělání začal studovat architekturu u Jacques-Françoise Blondela. V roce 1765 dostal první zakázky na rekonstrukce a později se vypracoval na oblíbeného architekta francouzské aristokracie, ale i městských správ (divadlo v Besançonu 1784). Od roku 1771 působil jako inspektor solných dolů ve Franche-Comté a roku 1775 začal s výstavbou solivarného města Chaux. 1784 byl pověřen zakázkou na pařížské celnice, kterou mu v revolučním roce 1789 odebrali. Byl považován za royalistu a v letech 1793-95 byl dokonce vězněn. Nebyla mu vyplacena řada honorářů. Naopak dostal publikační zákaz. Do konce života se už věnoval pouze svému teoretickému dílu. Z plánovaného rozměrného traktátu o architektuře však stihl zveřejnit v roce 1804 jen malou část.
