Brücke Museum
Založení muzea věnovaného umělecké skupině (Die) Brücke inicioval v roce 1964 expresionistický malíř Karl Schmidt-Rottluff (1884-1976), bývalý člen mladého uměleckého sdružení (1905-13) a pozdější profesor na univerzitě v Charlottenbrugu v Západním Berlíně. Schmidt-Rottluff daroval spolkové zemi Berlín své obrazy, čímž položil základy sbírky nového muzea. O pouhé tři roky později, 15. září 1967, se otevřela nová budova muzea Brücke, kterou v berlínské čtvrti Dahlem navrhl Werner Düttmannem. Muzeum Brücke od počátku spadá pod berlínský Senátní odbor pro kulturu a sociální soudržnost.
"Vážený a ctěný pane Düttmanne, nyní, když utichl ruch během otevření, bych Vám chtěl ještě jednou upřímně poděkovat. Stavbou muzea Brücke jste vytvořil něco, co nelze než pochválit... Vaše budova je v celém rozsahu dobře proporcionální a přiměřená... a krajina je do ní začleněna téměř dokonalým způsobem. Každý návštěvník by tam měl být na chvíli spokojený ... Vždy Váš, KSR"
To nadšeně napsal Karl Schmidt-Rottluff architektovi Werneru Düttmannovi 25. září 1967, deset dní po slavnostním otevření muzea Brücke. Tyto řádky svědčí o úzkém poutu mezi oběma muži. Düttmann budovu, která je dnes památkově chráněná, navrhl společně s malířem Schmidtem-Rottluffem a zakládajícím ředitelem muzea Leopoldem Reidemeisterem (1900-87), který předtím vedl kolínské Wallraf-Richartz-Museum (1950-57) a Berlínská státní muzea (1957-64).
Umístění muzea na okraji Grunewaldského lesa bylo záměrné. Pro uměleckou skupinu Die Brücke byla příroda nejen místem, kde malovali, ale také důležitým motivem jejich tvorby. Jednotlivé výstavní místnosti zapadají do okolí: jsou seskupeny okolo vnitřního dvora a současně umožňují výhled do lesa prostřednictvím oken sahajících od podlahy až ke stropu. Estetický kontrast mezi nízkou moderní budovou a dnešním neoklasicistním Kunsthausem Dahlem (původně sochařský ateliér Arno Brekera od arch. Hanse Freese z období 1939-42, který v roce 2015 rekonstruovali manželé Petra a Paul Kahlfeldtovi - pozn.překl.) byl rovněž záměrnou volbou. Düttmann postavil svůj návrh proti monumentální budově bývalého ateliéru, kterou národní socialisté postavili pro sochaře Arno Brekera. Düttmannova muzejní stavba se udržuje odstup a vychází z tradice Bauhausu. Muzeum bylo vytvořeno speciálně pro exponáty skupiny Die Brücke. Svými rozměry a vlastnostmi reaguje na jejich díla a ukazuje je v nejlepším světle. Architekt uvnitř muzea Brücke navodil otevřenou a současně intimní atmosféru pro vystavování expresionistického umění.
Předchozí Düttmannovy realizace jako Akademie umění na ulici Hanseatenweg, knihovna ve čtvrti Hansaviertel nebo kostel svaté Anežky Římské v Kreuzbergu ukazují, jak vědomě používal různé materiály a jejich přírodní zbarvení. V muzeu Brücke charakterizují barevnou paletu pohledový beton, dubové dřevo, žluté odstíny kokosových rohoží a černé cihly na podlahách vstupní části. Düttmann muzeum promyslel komplexně včetně řešení interiéru s velkým důrazem na detail. Ve výsledku muzeum Brücke nepůsobí chrámovým dojmem, ale spíše jako soukromá vila, která vybízí k posezení.
"Vážený a ctěný pane Düttmanne, nyní, když utichl ruch během otevření, bych Vám chtěl ještě jednou upřímně poděkovat. Stavbou muzea Brücke jste vytvořil něco, co nelze než pochválit... Vaše budova je v celém rozsahu dobře proporcionální a přiměřená... a krajina je do ní začleněna téměř dokonalým způsobem. Každý návštěvník by tam měl být na chvíli spokojený ... Vždy Váš, KSR"
To nadšeně napsal Karl Schmidt-Rottluff architektovi Werneru Düttmannovi 25. září 1967, deset dní po slavnostním otevření muzea Brücke. Tyto řádky svědčí o úzkém poutu mezi oběma muži. Düttmann budovu, která je dnes památkově chráněná, navrhl společně s malířem Schmidtem-Rottluffem a zakládajícím ředitelem muzea Leopoldem Reidemeisterem (1900-87), který předtím vedl kolínské Wallraf-Richartz-Museum (1950-57) a Berlínská státní muzea (1957-64).
Umístění muzea na okraji Grunewaldského lesa bylo záměrné. Pro uměleckou skupinu Die Brücke byla příroda nejen místem, kde malovali, ale také důležitým motivem jejich tvorby. Jednotlivé výstavní místnosti zapadají do okolí: jsou seskupeny okolo vnitřního dvora a současně umožňují výhled do lesa prostřednictvím oken sahajících od podlahy až ke stropu. Estetický kontrast mezi nízkou moderní budovou a dnešním neoklasicistním Kunsthausem Dahlem (původně sochařský ateliér Arno Brekera od arch. Hanse Freese z období 1939-42, který v roce 2015 rekonstruovali manželé Petra a Paul Kahlfeldtovi - pozn.překl.) byl rovněž záměrnou volbou. Düttmann postavil svůj návrh proti monumentální budově bývalého ateliéru, kterou národní socialisté postavili pro sochaře Arno Brekera. Düttmannova muzejní stavba se udržuje odstup a vychází z tradice Bauhausu. Muzeum bylo vytvořeno speciálně pro exponáty skupiny Die Brücke. Svými rozměry a vlastnostmi reaguje na jejich díla a ukazuje je v nejlepším světle. Architekt uvnitř muzea Brücke navodil otevřenou a současně intimní atmosféru pro vystavování expresionistického umění.
Předchozí Düttmannovy realizace jako Akademie umění na ulici Hanseatenweg, knihovna ve čtvrti Hansaviertel nebo kostel svaté Anežky Římské v Kreuzbergu ukazují, jak vědomě používal různé materiály a jejich přírodní zbarvení. V muzeu Brücke charakterizují barevnou paletu pohledový beton, dubové dřevo, žluté odstíny kokosových rohoží a černé cihly na podlahách vstupní části. Düttmann muzeum promyslel komplexně včetně řešení interiéru s velkým důrazem na detail. Ve výsledku muzeum Brücke nepůsobí chrámovým dojmem, ale spíše jako soukromá vila, která vybízí k posezení.
Brücke Museum
0 comments
add comment
