Britské velvyslanectví
Přibližně před dvaceti lety pomáhal Michael Wilford Jamesi Stirlingovi s postmoderní stuttgartskou Státní galerií. Není na škodu seznámit se a poučit s tímto stavebním stylem, který v Česku absentuje. Když jste však konfrontováni s faktem, že tento směr stále žije a reprezentuje zemi s revoluční architektonickou historií v podobě soudobého velvyslanectví, pozastaví se nejen rozum. Nejásal bych o nic víc, kdyby se zakázky ujal některý ze sedmdesátiletých lordů hi-tech scény, zabředávajících na stará kolena stále více do formálních linek organiky. Mladá anglická scéna v podání FAT, FOA, O.C.E.A.N. nebo Studia 8 není ani zdaleka tak pionýrská jako ateliéry ze Spojených států nebo Francie, ale na otázky současné společnosti reagují daleko pružněji. Když bylo velvyslanectví 18.července 2000 slavnostně otevřeno samotnou anglickou královnou, vypověděl tento fakt o tom, že pro politiky je otázka kvality architektura až někde na páté koleji. Politici se chovali populisticky a náladově jako malé děti (viz. otázka masív kontra transparence státních zakázek před patnácti lety v Německu nebo známější příklad kupole Reichstagu).
Britské velvyslanectví se opět vrátilo zpět na své předválečné místo na Wilhelmstrasse. Stojí hned vedle znovupostaveného hotelu Adlon. Hotel obklopuje ambasádu ze severu a na západě. Na jižní straně je v plánu bytovka pro seniory od Gustava Peichla. 22 metrů vysoká fasáda ambasády je horizontálně rozčleněna do tří zón: sokl vchodu, reprezentativní piano nobile a nad ním ležící kancelářská poschodí. Struktura se drží klasického palácového schématu. Členění do tří částí se stává pouhou frází, když se podíváme na severní a jižní konce pozemku, kde probíhá okno schodiště nerušeně přes všechny zóny. Sokl zahrnuje hned dvě běžná poschodí, přesto tato uzavřená plocha velkých gest tvoří reprezentativní nástupní situaci. Řidiči i chodci vstupují shodně do čtvercového dvora s anglickým dubem, který je s německým biologicky shodný (a z finančních důvodů zde nakonec roste přece jenom ten německý). Z dvora se dostanete na reprezentativní schodiště, které ústí v druhém podlaží do zimní zahrady s fialovým víceúčelovým sálem. Jeho zasklení podporuje konstrukce, která má tvarem připomínat korunu dubu, a narůžovo natřený ocelový sloup. Z tohoto rozdělujícího prostoru je veřejně přístupné informační centrum, které se vznáší jako světle modrý oblak nad Wilhelmstrasse. Nad čtyřmi v rozích umístěnými komunikačními jádry se pnou dvě patra kanceláří, která jsou půdorysně formována do tvaru U kolem obou dvorů. Pro umožnění kontaktu mezi zaměstnanci a návštěvníky, bylo třetí podlaží veřejnosti nepřístupných kanceláří proskleno směrem do dvora. Garáže jsou umístěny pod zimní zahradou a technické zázemí nekonvečně v rudém boxu nad vstupním schodištěm.
Britská vláda, která doufala, že se na ni díky podstatě budovy nebudou vztahovat žádné komerční aktivity, byla v roce 1992 nucena začít úzce spolupracovat s finančními a privátními kruhy. Se stavbou ambasády bylo osloveno německé konsorcium firem pod vedením stavební společností Bilfinger und Berger. Na tomto základě je britský majestát bohužel chápán jen jako pronajímatel pozemku na dobu třiceti let s přednostním právem na prodloužení smlouvy.
Britská vláda, která doufala, že se na ni díky podstatě budovy nebudou vztahovat žádné komerční aktivity, byla v roce 1992 nucena začít úzce spolupracovat s finančními a privátními kruhy. Se stavbou ambasády bylo osloveno německé konsorcium firem pod vedením stavební společností Bilfinger und Berger. Na tomto základě je britský majestát bohužel chápán jen jako pronajímatel pozemku na dobu třiceti let s přednostním právem na prodloužení smlouvy.
0 comments
add comment
