Heidi Weber House

Tato stavba byla vyvinuta jako prototyp pro variabilní a flexibilní použití; patří k posledním Corbusierovým dílům, která nazýval "Maison d´homme". Budou v ní uskutečňovány výstavy Le Corbusierových projektů, maleb stejně jako dokumentací a shromáždění, které mají za úkol usilovat o lepší lidské prostředí. Montážní systém byl vyvíjen společně s inženýry Jeanem Prouvé a M. Fruitet.
Vchod se nachází pod vysunutou kostkou (o hraně 226cm) z emailovaných desek. Vnitřek stavby se skládá z následujících částí: smontované šedé ocelové rámy, které tvoří kostru horizontálních a vertikálních ploch domu, bílá střecha; do umělohmotných profilů přichycená sdružená okna s bíle naemailovanými větracími klapkami; dubové stěny a podlaha z břidlice v nepravidelném, přesto rytmickém rozdělení desek. Skrz otočné dveře, na kterých byly na obě strany naemailovány Le Corbusierovy ruční kresby, se člověk dostane na jižní zahradní terasu, která je obklopena vodním příkopem a kryta 9 metrů vysokou střechou. Dvoupatrový vnitřní prostor byl Corbusierem zamýšlen jako vzorový ateliér. Vnitřní betonové schodiště, které je na ocelové konstrukci naprosto nezávislé, vede z přízemí k výstupu na střešní terasu; souběžně s schodištěm je probíhá červeně natřený komín. Ke kompaktnímu celku byla přičleněna předstupující betonová rampa s podlahou z tvrdé černé gumy; také pochozí část střešní terasy je opatřena podlahou z tvrdé gumy. Na východě umístěné prostory byly L.C. zamýšleny jako vzorový byt. U schodiště se nachází malá knihovna.
Patentní systém 226 x 226 x 226 cm: Le Corbusier si nechal tento systém v roce 1949 patentovat. Chtěl ho využít v sériové výrobě prázdninových domů na "Cap Martin" (Côte d´Azur).