Hvězdárna a planetárium Brno
Rekonstrukce a dostavba
Velké planetárium, malé planetárium, Exploratorium, pozorovací terasa, velká a malá pozorovatelna, přednáškový sál a multifunkční vstupní hala - to je dnešní budova hvězdárny a planetária. Stavba v sobě zhmotňuje principy a cíle přírodovědného Exploratoria ve formě multivizuálního centra: zkoumat, vysvětlovat a vést k ochraně přírodního světa, především v otázkách astronomie.
Původní budova byla postupně realizována od roku 1949 do roku 1991. Kraví hora slouží již řadu desetiletí jako výletní místo nejenom pro obyvatele města. Hodnota umístění hvězdárny je dána především její polohou na nejvyšším místě stráně Kraví hora s výhledem na panorama města.
Našim úkolem bylo naplnit očekávání z hlediska funkce objektu a současně hledat esteticky působivé architektonické pojetí vyjadřující exaktní a dokonalou „kosmickou“ technologii.
Byla vytvořena architektura jako prvek identity. Budova hvězdárny by přitom neměla strhávat pozornost sama na sebe. Návštěvník přichází nikoliv kvůli ní samotné, ale aby prostřednictvím důmyslné techniky, v ní nainstalované, mohl spatřit pouhým okem neviditelné vesmírné jevy. Proto zdrženlivé architektonické pojetí tohoto prostoru, bez okázalosti.
Cílem nebylo vytvořit pouze dům se zajímavými exponáty a programy, ale také dům samotný demonstrující zájem o přírodu, přírodní vědy a inspirovat tím návštěvníky. Jsme uprostřed přírody – parku a budova osvětluje přírodní historii. Jedním z logických cílů tedy bylo provázání budovy s okolním parkem a zelení. Formálně byl vytvořen dojem průhlednosti a optického propojení budovy s parkem. Velké prosklené plochy dovolují zajímavé průhledy skrze budovu do bohaté zeleně. Rozhodnutí zbourat nejproblematičtější část původního objektu zformovalo celkový koncept architektonického řešení. Střední třípodlažní část vestavěná do vzniklé proluky umožnila vytvořit přehlednou dispozici se vstupní halou, Exploratoriem a logicky navazujícím přístupem na pozorovací terasu s výhledy na panorama města. K severnímu štítu původní budovy byl přistavěn dvoupatrový trakt s kancelářemi propojený s technickým a technologickým zázemím velkého planetária.
Členitý interiér vzájemně prostupujících prostor se vyznačuje snadnou orientací, zřetelnou jednoduchostí celku a záměrně jednoduchým výběrem materiálů. Pohledy do okolní zeleně dotváří atmosféru interiéru. Jeho geometricky jednoduchá dispozice, technické a technologické vybavení vytváří různé možnosti tématického využití. Inteligentní řídící systém scénického osvětlení nabízí různorodé možnosti instalace stálých exponátů a individuálních expozic či krátkodobých výstav.
Převládající bílá barva s modrým povrchem stěny kruhového sálu tvoří klidný a monotónní prostor pro rozměrné barevné plochy prosvětlených obrazů hvězdných krajin, které svojí dramatičností a překvapivou výtvarností ovládají prostor a tvoří jeho výtvarný doprovod. V centrální poloze je umístěna třípatrová prosvětlená grafická plocha s reálným pohledem do vesmírné krajiny, která svojí monumentálností, oslnivou grafikou a odbornou vypovídací schopností, je ústředním prvkem interiéru.
Exploratorium je tmavý suterénní prostor bez denního světla určený pro zcela osobitý způsob výstav založený na scénickém vztahu exponátů a umělého osvětlení.
Stavbu tvoří přístavba, rekonstrukce budovy z 50. let, rekonstrukce budovy z 90. let minulého století a vestavba do proluky. Hledali jsme způsob jak členitý půdorys a různé výšky obvodového pláště sjednotit do logického celku. Byl navržen předsazený kovový plášť fasády, který se stal hlavním výrazovým prvkem. Důležité bylo,aby fasáda svým materiálovým a technickým ztvárněním vypovídala o ideové náplni budovy. Transparentní „obal“ přerušovaný pouze velkými zasklenými plochami tento účel splnil - působí lehce, zároveň jednoznačně. Rafinovaný je díky své částečné průhlednosti,která se mění během dne a v závislosti na počasí a denní době, jemná textura dodává stavbě křehkou a odlehčenou estetiku.
Plošnou strukturu tvoří kazety vyrobené z hliníkového perforovaného a plného plechu opatřeného speciální stříbrnou barvou. Idea formálního ztvárnění pláště vznikla zcela náhodně při počítačovém zpracování digitální fotografie jihočeského lesa. Díky posterizaci vytvořily kmeny stromů svisle pruhovanou plochu s různě intenzivními barevnými pruhy. Černobílé provedení této struktury bylo potom v radikální zkratce převedeno do zapamatovatelné výtvarné formy.
Veškeré veřejné prostory jsou klimatizované, technologie vybavení je řízena vysoce účinným řídícím systémem měření a regulace. Zázemí pro návštěvníky a zaměstnance je vybaveno dle soudobých standardů.
Pro komplexní dokončení stavby a její funkci bylo důležité, že si uživatel uvědomil radikálnost proměny původní budovy v moderní instituci. Na základě výsledků veřejné soutěže byl vytvořen jednotný vizuální styl s novým logem, který se promítl do orientačního systému budovy, nových webových stránek, upomínkových předmětů a propagačních materiálů.
Původní budova byla postupně realizována od roku 1949 do roku 1991. Kraví hora slouží již řadu desetiletí jako výletní místo nejenom pro obyvatele města. Hodnota umístění hvězdárny je dána především její polohou na nejvyšším místě stráně Kraví hora s výhledem na panorama města.
Našim úkolem bylo naplnit očekávání z hlediska funkce objektu a současně hledat esteticky působivé architektonické pojetí vyjadřující exaktní a dokonalou „kosmickou“ technologii.
Byla vytvořena architektura jako prvek identity. Budova hvězdárny by přitom neměla strhávat pozornost sama na sebe. Návštěvník přichází nikoliv kvůli ní samotné, ale aby prostřednictvím důmyslné techniky, v ní nainstalované, mohl spatřit pouhým okem neviditelné vesmírné jevy. Proto zdrženlivé architektonické pojetí tohoto prostoru, bez okázalosti.
Cílem nebylo vytvořit pouze dům se zajímavými exponáty a programy, ale také dům samotný demonstrující zájem o přírodu, přírodní vědy a inspirovat tím návštěvníky. Jsme uprostřed přírody – parku a budova osvětluje přírodní historii. Jedním z logických cílů tedy bylo provázání budovy s okolním parkem a zelení. Formálně byl vytvořen dojem průhlednosti a optického propojení budovy s parkem. Velké prosklené plochy dovolují zajímavé průhledy skrze budovu do bohaté zeleně. Rozhodnutí zbourat nejproblematičtější část původního objektu zformovalo celkový koncept architektonického řešení. Střední třípodlažní část vestavěná do vzniklé proluky umožnila vytvořit přehlednou dispozici se vstupní halou, Exploratoriem a logicky navazujícím přístupem na pozorovací terasu s výhledy na panorama města. K severnímu štítu původní budovy byl přistavěn dvoupatrový trakt s kancelářemi propojený s technickým a technologickým zázemím velkého planetária.
Členitý interiér vzájemně prostupujících prostor se vyznačuje snadnou orientací, zřetelnou jednoduchostí celku a záměrně jednoduchým výběrem materiálů. Pohledy do okolní zeleně dotváří atmosféru interiéru. Jeho geometricky jednoduchá dispozice, technické a technologické vybavení vytváří různé možnosti tématického využití. Inteligentní řídící systém scénického osvětlení nabízí různorodé možnosti instalace stálých exponátů a individuálních expozic či krátkodobých výstav.
Převládající bílá barva s modrým povrchem stěny kruhového sálu tvoří klidný a monotónní prostor pro rozměrné barevné plochy prosvětlených obrazů hvězdných krajin, které svojí dramatičností a překvapivou výtvarností ovládají prostor a tvoří jeho výtvarný doprovod. V centrální poloze je umístěna třípatrová prosvětlená grafická plocha s reálným pohledem do vesmírné krajiny, která svojí monumentálností, oslnivou grafikou a odbornou vypovídací schopností, je ústředním prvkem interiéru.
Exploratorium je tmavý suterénní prostor bez denního světla určený pro zcela osobitý způsob výstav založený na scénickém vztahu exponátů a umělého osvětlení.
Stavbu tvoří přístavba, rekonstrukce budovy z 50. let, rekonstrukce budovy z 90. let minulého století a vestavba do proluky. Hledali jsme způsob jak členitý půdorys a různé výšky obvodového pláště sjednotit do logického celku. Byl navržen předsazený kovový plášť fasády, který se stal hlavním výrazovým prvkem. Důležité bylo,aby fasáda svým materiálovým a technickým ztvárněním vypovídala o ideové náplni budovy. Transparentní „obal“ přerušovaný pouze velkými zasklenými plochami tento účel splnil - působí lehce, zároveň jednoznačně. Rafinovaný je díky své částečné průhlednosti,která se mění během dne a v závislosti na počasí a denní době, jemná textura dodává stavbě křehkou a odlehčenou estetiku.
Plošnou strukturu tvoří kazety vyrobené z hliníkového perforovaného a plného plechu opatřeného speciální stříbrnou barvou. Idea formálního ztvárnění pláště vznikla zcela náhodně při počítačovém zpracování digitální fotografie jihočeského lesa. Díky posterizaci vytvořily kmeny stromů svisle pruhovanou plochu s různě intenzivními barevnými pruhy. Černobílé provedení této struktury bylo potom v radikální zkratce převedeno do zapamatovatelné výtvarné formy.
Veškeré veřejné prostory jsou klimatizované, technologie vybavení je řízena vysoce účinným řídícím systémem měření a regulace. Zázemí pro návštěvníky a zaměstnance je vybaveno dle soudobých standardů.
Pro komplexní dokončení stavby a její funkci bylo důležité, že si uživatel uvědomil radikálnost proměny původní budovy v moderní instituci. Na základě výsledků veřejné soutěže byl vytvořen jednotný vizuální styl s novým logem, který se promítl do orientačního systému budovy, nových webových stránek, upomínkových předmětů a propagačních materiálů.
0 comments
add comment
