InterActiveCorp Headquarters

Stavět v New Yorku je výzva a pro mnohé architekty současně nesplnitelný sen. Tuto výsadu nemají automaticky zajištěnou ani ty největší hvězdy. Kupříkladu Franku Gehrymu se zde podařilo dokončit první dům až letos - ve věku 78 let. Již před sedmi lety ve čtvrtém patře sídle Condé Nast Publishing na Times Square vytvořil interiér restaurace pro zaměstnance firmy. Pro Gehryho nový projekt Guggenheimova muzea se stále hledají potřebné finance a ze soutěže na nový mrakodrap The New York Times raději sám odstoupil. Velké zakázky v New Yorku byly pro Gehryho zakleté.
Až v roce 2004 přišel Barry Diller, šéf mediální a internetové společnosti InterActiveCorp (pro IAC pracuje ve 116 pobočkách ve 20 zemích světa přes 25000 zaměstnanců), který ho požádal, aby mu na místě parkoviště pro tahače postavil ředitelství jeho firmy. Výsledkem byla desetipatrová skleněná administrativní budova s nezaměnitelným architektonickým rukopisem. Různě vypouklá a zakřivená fasáda pěti spodních podlaží zabírá celou plochu vymezeného bloku. Hmota horních pěti pater výrazně ustupuje od uliční čáry a vytváří tak rozměrnou terasu obíhající kolem celého domu. Dům stojí v docích newyorské čtvrti Chelsea. Gehryho stavba připomíná některou z nedaleko kotvících bělostných lodí s napnutými plachtami a přichystanou k odeplutí. Někdo další může ve tvaru spatřovat plisovanou sukni. Fatazii se nekladou. V noci se celý skleněný plášť rozzáří a dům pak začne připomínat obří lampión Claes Oldenburga. Každopádně se jedná o formu na hony vzdálenou zašedlým okolním mrakodrapům.
Projekt IAC se liší nejen od ostatní newyorské architektury, ale také od zbytku Gehryho současných staveb: kdy jeho projekty tvoří dvě částí - samotné stavby a přilepených ozdůbek. V tomto případě (podobně jako u několika dalších projektů do Německa) pracoval ze samotnou hmotou stavby, na níž působil kroutivými a deformačními silami a výsledný tvar pak obalil. Jednotlivá patra domu jsou na první pohled jasně čitelná. Oblíbený kovový obklad ustoupil skleněným panelům s bílým potiskem v hliníkových rámech. Přes svoji rozehranost budova působí jednotným dojmem, drží zpátky, je pokorná a vzdálená ztřeštěným formám, na jaké jsme byli od Gehryho zvyklí v posledních letech.