Interiér kostela sv. Kateřiny v Ostravě - Hrabové

Chtěl bych vše vrátit, ale chtěl bych, aby to bylo jako kdysi,
nad měsícem musí přece ještě jeden měsíc svítit,
nad sluncem by mělo ještě jedno slunce svítit!

Dřevěný kostelík z 15. století na Velikonoce roku 2000 vyhořel. Zbyla z něj pouze kamenná dlažba a základy. V několika letech byla postavena striktní vědecká rekonstrukce původní stavby.

Při návrhu interieru byla dodržena zásada nedotknutelnost původní stavby. Nový interiér je navržen jako intaktní vize interieru z doby vzniku stavby při kolonizaci severovýchodních Moravských hvozdů (např. vize, jak by předkové zacházeli se světlem, kdyby znali elektřinu, apod).
Srubovina je ponechána odhalena v syrovém stavu, ošetřena voskem. Podlaha je ze stejného materiálu jako původní – z Jablunkovského pískovce, je však z důvodů uchování původní a izolacím posazena o 40 cm výš.
Ve spárořezu dlažby v presbytáři jsou umístěny mosazné pečetě s plamenem jako připomínkou požáru.

Jako pojítko mezi generacemi vyrůstá menza a křtitelnice – základní symbolické body života společenství farnosti - z původní staré podlahy a ze stejného materiálu. Viditelné fragmenty staré podlahy jsou doplněny o několik roztavených kusů devocionálií, roztavených požárem.

Retabulum se svatostánkem v čele presbytáře je ve vzájemné geometrické souvztažnosti s ostatními dřevěnými liturgickými objekty v presbytáři – menzou a sedes. Měřítko vychází z proporcí řezu kostela.
Retabulum z masivního dubu má z venkovní strany řezaný reliéf, vnitřní otvíravá část bude osazena malbou na dřevěných deskách v technologii tempery.
Výtvarné pojednání retabula je inspirováno pro dobu vzniku kostela typickými příklady otevíravých oltářů, zvenčí je uzavřen v  pevné skořepině - „lastuře“. Motiv řezby je odvozen z kola (symbolu utrpení sv. Kateřiny) abstrahovaného a násobeného v mříž rozprostírající se v čase. V těžišti tohoto „rámu“ je umístěn svatostánek s motivem kalichu s Kristovou krví – symbolem Eucharistie.

Desková malba je složena z pěti částí – velkého ústředního motivu a čtyř menších na postranních křídlech. Ústřední motiv představuje sv. Kateřinu rozjímající nad utrpením Krista v podobě kalichu s Jeho krví a Kristem vítězným s žehnajícím gestem. Motiv je umístěn v transcendentním prostoru s hořícím kostelem. Boční motivy znázorňují příběhy ze života sv. Kateřiny. Malba prozatím z finančních důvodů nebyla osazena.

Lavice jsou dubové s přiznanými truhlářskými spoji, podobně jako srub.

Osvětlení je řešeno lokálními zdroji na stěnách a centrálním lustrem. Nástěnná osvětlovací tělesa jsou v podobě svícnů, centrální lustr v podobě zavěšeného kola (opět vzato ze symbolu utrpení sv. Kateřiny), obojí z černého kovu se zámečnickým opracováním.

Ze vstupního prostoru pod věží je přístupné po stranách zpovědní místnost a wc – nové vestavby v konstrukci věže.