Na okraji historické blokové zástavby pražských Vršovic v ulici 28. pluku se nalézá komplex budov bývalých c. a k. kasáren infanterie a kavalerie. Z původního vojenského areálu se v průběhu doby stal nesourodý slepenec původních objektů, dodatečných vestaveb a nejrůznějších přístavků. Stejně jako vymizel vlastenecký patos legendy „pražských dětí“ z 28. pluku, ztratil komplex svůj původní půdorysný řád, symetrii i jednotný vzhled fasád kasárenských budov.
Genius loci tohoto místa byl obnoven rozhodnutím umístit sem nový justiční komplex zahrnující čtyři pražské obvodní soudy a státní zastupitelství. Historické neorenesanční budovy po obvodu bloku byly očištěny od pozdějších dostaveb a rekonstruovány do původní podoby. Obnoveno bylo oplocení s jižní branou, hlavním vstupem do areálu. Uprostřed bloku byla realizována novostavba, která se dispozicí půdorysu a vzhledem svých fasád podřizuje osové symetrii celého komplexu.
Novostavbu odlišuje od jejího okolí architektonicky záměrně nekomplikované řešení obvodového pláště – opakující se rytmus oken se strukturálním zasklením v dřevěných rámech v líci šedé omítky nemá ambici konkurovat dekorativnímu neorenesančnímu pojednání fasád historických objektů kasáren. Transparentní obvodový plášť v místě hlavního vstupu a v obou vnitřních atriích odhaluje barevně odlišené chodby před jednacími síněmi v jednotlivých podlažích.
Historické objekty kasáren jsou využity jako kanceláře justičního personálu, s novostavbou jsou propojeny pod úrovní terénu. V novostavbě se nalézá necelá stovka jednacích síní, dražební sál, informační kancelář, kongresový sál a další prostory nezbytné k fungování justičního komplexu této velikosti. V podzemí novostavby se nacházejí mimo jiné garáže, zásobovací dvůr, archivy a také cely pro vazebně stíhané.
Zadáním uživatele areálu bylo zabránit kolizi pohybu veřejnosti a justičního personálu a dosáhnout jejich striktního oddělení - jedinými místy, kde dochází k vzájemnému setkání, jsou jednací síně, tiskové salonky, informační kancelář a hovorny.