Mateřská škola Schukowitzgasse
Urbanistické řešení
Stávající škola působí v rámci současné i předpokládané budoucí stavební struktury jako svébytné těleso s příznivým urbanistickým účinkem. Jelikož školka se školou typologicky souvisí, je její návrh pokračováním předchozí urbanistické koncepce. Atrium je ovšem v souladu s požadavkem energetických úspor nově interpretováno a výrazná uzavřenost školy byla v návrhu školky potlačena – volné prostory se otevírají na jih.
Předprostor školky je uzavřen – vzniklý dvůr využívají společně denní stacionář, školka, jesle a škola. Dvůr je přístupný nejen skrze stávající budovu, ale také pod markýzou tělocvičny (možný samostatný přístup k dennímu stacionáři). Kromě toho je dvůr přístupný po chodníku ze západní strany.
Prostorová koncepce
Proti možnosti dvoupodlažní stavby byla dána přednost variantě přízemní budovy, která lépe odpovídá řešení stávající školy a přináší funkční výhody a celkové zmenšení objemu (snížení stavebních nákladů). Všechny společné místnosti jsou plně otevřené k jihu a dosahují tak optimálního proslunění (nízké slunce v zimě, kratší doba proslunění v létě). Atrium s prosklenou střechou je přístupné ze všech ostatních prostor – je to střed dispozice a zároveň hlavní komunikační prostor. Lze jej propojit s víceúčelovým sálem a vytvořit tak prostor pro větší společenské akce. Prostory pro jednotlivé skupiny dětí (skupinové místnosti) navazují na šatnu, která prochází od atria k jižní fasádě a z které jsou přístupné sanitární místnosti. Ke skupinovým místnostem uzavřený prostor vedlejších činností je osvětlen střešním světlíkem a skrze atrium. Veškeré administrativní a vedlejší místnosti se nacházejí na severní straně a jsou osvětlené skrze na sever orientovaná okna.
Podlaha víceúčelového sálu (ten je stejně jako skupinové místnosti vyšší než ostatní prostory) je snížena. Sál je přístupný po rampě a z podobně zapuštěného prostoru v atriu. Tak je dosaženo prostorové rozmanitosti a kontrastu proti rozsáhlým okolním prostranstvím a ploché hmotě školy.
Architektura
Budova pokračuje v zástavbě území směrem k jihu. Je formována orientací svých hlavních prostor k jihu a konceptem ekologické, úsporné budovy: snahou bylo maximálně využít sílu slunečního záření a různou mírou osvětlení vytvořit prostory rozličných kvalit. Ve středu atria stojí zásobník teplé vody (3,8m³) – součást solárního zařízení . Je to jeden z prvků, které umožňují získávat zkušenosti se solárně koncipovanou stavbou. Také prosklená jižní fasáda viditelná ze Schukowitzgasse ukazuje dobře vztah projektu k životnímu prostředí, slunci a přírodě. Myšlenka energetické úspornosti není pro návrh omezením, ale přináší nové hodnoty (více světla, výhled, lepší klima, v zimě teplejší, v létě chladnější povrch stěn). Architektura se tímto způsobem stává komunikačním prostředkem a didaktickým nástrojem na budoucnost orientovaného pojetí světa. V zásadě by mohla být koncepce modelové úsporné mateřské školy rozšířena i na stávající školu: zateplením pláště budovy, zasklením atrií (pohyblivým, s možností otevření v létě) a instalací potřebných vzduchotechnických zařízení.
Energetická koncepce
Kompaktní objem stavby, silná vrstva izolace (stěny 30 cm, střecha 30-47 cm) a rekuperační větrací zařízení snižují tepelné ztráty na minimum.
Prosklená jižní fasáda využívá sluneční energii pasivním způsobem (142 m² prosklených ploch). Pasivní solární zisky jsou ukládány do hmoty budovy (betonové stěny bez obkladů). Kolísající teploty interiéru (vysoké vnitřní tepelné zisky během užívání, žádné tepelné zisky během chladných nočních hodin a víkendů atd.) mohou být díky tepelné setrvačnosti hmoty budovy snáze vyrovnávány. Při tom se zvyšuje vnitřní komfort (vnitřní povrchová teplota stěn). Už tak nízká spotřeba tepla tak může být z velké části pokryta kolektory na jižní fasádě (80m²). V létě chrání budovu před přehříváním vnější žaluzie. Při nebezpečí přehřátí se tyto žaluzie zavírají automaticky (lze přepnout na ruční ovládání). Podobně i světlík je opatřen vnější pohyblivou clonou. V létě je díky intenzivnímu nočnímu větrání ochlazována konstrukce budovy, která potom přes den působí jako chladič. Větrací zařízení s rekuperací zajišťuje lepší kvalitu vzduchu a díky nízké spotřebě tepla může být využíváno k vytápění (koncept pasivního domu). Veškeré rozvody (větrání, teplá voda, topení) jsou z důvodů snížení nákladů (zmenšení objemu stavby), údržby a z důvodu názornosti vedeny volně a viditelně. Zbytek tepelné spotřeby je pokryt plynovým kotlem. Dešťová voda je vedena do vsakovací jímky. Spotřeba teplé vody je nižší než 15 kWh/m² užitné plochy. Snadno dostupná podzemní voda by mohla být hospodárně využívána pro letní chlazení (s využitím registru větrací jednotky). Připojení bylo plánováno, studna ale nakonec nebyla vyhloubena. Úspory energie v porovnání s konvenčním projektem činí zhruba 90%.
Statistika
– 6 skupinových místností (jesle, školka, 4xdenní stacionář)
– 1 hala
– 1 polyfunkční prostor
Stávající škola působí v rámci současné i předpokládané budoucí stavební struktury jako svébytné těleso s příznivým urbanistickým účinkem. Jelikož školka se školou typologicky souvisí, je její návrh pokračováním předchozí urbanistické koncepce. Atrium je ovšem v souladu s požadavkem energetických úspor nově interpretováno a výrazná uzavřenost školy byla v návrhu školky potlačena – volné prostory se otevírají na jih.
Předprostor školky je uzavřen – vzniklý dvůr využívají společně denní stacionář, školka, jesle a škola. Dvůr je přístupný nejen skrze stávající budovu, ale také pod markýzou tělocvičny (možný samostatný přístup k dennímu stacionáři). Kromě toho je dvůr přístupný po chodníku ze západní strany.
Prostorová koncepce
Proti možnosti dvoupodlažní stavby byla dána přednost variantě přízemní budovy, která lépe odpovídá řešení stávající školy a přináší funkční výhody a celkové zmenšení objemu (snížení stavebních nákladů). Všechny společné místnosti jsou plně otevřené k jihu a dosahují tak optimálního proslunění (nízké slunce v zimě, kratší doba proslunění v létě). Atrium s prosklenou střechou je přístupné ze všech ostatních prostor – je to střed dispozice a zároveň hlavní komunikační prostor. Lze jej propojit s víceúčelovým sálem a vytvořit tak prostor pro větší společenské akce. Prostory pro jednotlivé skupiny dětí (skupinové místnosti) navazují na šatnu, která prochází od atria k jižní fasádě a z které jsou přístupné sanitární místnosti. Ke skupinovým místnostem uzavřený prostor vedlejších činností je osvětlen střešním světlíkem a skrze atrium. Veškeré administrativní a vedlejší místnosti se nacházejí na severní straně a jsou osvětlené skrze na sever orientovaná okna.
Podlaha víceúčelového sálu (ten je stejně jako skupinové místnosti vyšší než ostatní prostory) je snížena. Sál je přístupný po rampě a z podobně zapuštěného prostoru v atriu. Tak je dosaženo prostorové rozmanitosti a kontrastu proti rozsáhlým okolním prostranstvím a ploché hmotě školy.
Architektura
Budova pokračuje v zástavbě území směrem k jihu. Je formována orientací svých hlavních prostor k jihu a konceptem ekologické, úsporné budovy: snahou bylo maximálně využít sílu slunečního záření a různou mírou osvětlení vytvořit prostory rozličných kvalit. Ve středu atria stojí zásobník teplé vody (3,8m³) – součást solárního zařízení . Je to jeden z prvků, které umožňují získávat zkušenosti se solárně koncipovanou stavbou. Také prosklená jižní fasáda viditelná ze Schukowitzgasse ukazuje dobře vztah projektu k životnímu prostředí, slunci a přírodě. Myšlenka energetické úspornosti není pro návrh omezením, ale přináší nové hodnoty (více světla, výhled, lepší klima, v zimě teplejší, v létě chladnější povrch stěn). Architektura se tímto způsobem stává komunikačním prostředkem a didaktickým nástrojem na budoucnost orientovaného pojetí světa. V zásadě by mohla být koncepce modelové úsporné mateřské školy rozšířena i na stávající školu: zateplením pláště budovy, zasklením atrií (pohyblivým, s možností otevření v létě) a instalací potřebných vzduchotechnických zařízení.
Energetická koncepce
Kompaktní objem stavby, silná vrstva izolace (stěny 30 cm, střecha 30-47 cm) a rekuperační větrací zařízení snižují tepelné ztráty na minimum.
Prosklená jižní fasáda využívá sluneční energii pasivním způsobem (142 m² prosklených ploch). Pasivní solární zisky jsou ukládány do hmoty budovy (betonové stěny bez obkladů). Kolísající teploty interiéru (vysoké vnitřní tepelné zisky během užívání, žádné tepelné zisky během chladných nočních hodin a víkendů atd.) mohou být díky tepelné setrvačnosti hmoty budovy snáze vyrovnávány. Při tom se zvyšuje vnitřní komfort (vnitřní povrchová teplota stěn). Už tak nízká spotřeba tepla tak může být z velké části pokryta kolektory na jižní fasádě (80m²). V létě chrání budovu před přehříváním vnější žaluzie. Při nebezpečí přehřátí se tyto žaluzie zavírají automaticky (lze přepnout na ruční ovládání). Podobně i světlík je opatřen vnější pohyblivou clonou. V létě je díky intenzivnímu nočnímu větrání ochlazována konstrukce budovy, která potom přes den působí jako chladič. Větrací zařízení s rekuperací zajišťuje lepší kvalitu vzduchu a díky nízké spotřebě tepla může být využíváno k vytápění (koncept pasivního domu). Veškeré rozvody (větrání, teplá voda, topení) jsou z důvodů snížení nákladů (zmenšení objemu stavby), údržby a z důvodu názornosti vedeny volně a viditelně. Zbytek tepelné spotřeby je pokryt plynovým kotlem. Dešťová voda je vedena do vsakovací jímky. Spotřeba teplé vody je nižší než 15 kWh/m² užitné plochy. Snadno dostupná podzemní voda by mohla být hospodárně využívána pro letní chlazení (s využitím registru větrací jednotky). Připojení bylo plánováno, studna ale nakonec nebyla vyhloubena. Úspory energie v porovnání s konvenčním projektem činí zhruba 90%.
Statistika
– 6 skupinových místností (jesle, školka, 4xdenní stacionář)
– 1 hala
– 1 polyfunkční prostor
0 comments
add comment
