Mela je název projektu škol určených oblastem nepálského venkova ležících v tropickém až mírném pásmu,do 2400 n.m. výšky. Tyto školy jsou realizovány místními obyvateli za použití lokálních přírodních materiálů.
Projekt byl vytvořen uskupením architektů Meemarchitecture a vychází ze zkušeností členů týmua jejich dobrovolnických aktivit na vzělávacích programech ve školách v Nepálu a ze spolupráce s místními školami a vesničany.
Historie projektuJednou z velkých motivací pro realizaci projektu byl úspěch v mezinárodní architektonické soutěžiOpen Architecture Challenge2009 - Classroom of Future, uspořádaný organizací Architecture for Humanity (USA). Návrh byl jedním z osmi finalistů, mezi 400 doručenými . Na základě tohoto úspěchu zorganizovalo Meem Architecture v lednu 2010 výstavu a koncem roku 2010 také workshop v Nepálu, kde byly plánovaný materiál a metody konstrukce podrobeny praktickým testům. Následně byly uspořádány sbírky a společně s občanským sdružením Namasté Nepál, z.s. bylo vše připravováno na první realizaci stavby školy Mela.
Souvislosti a cíle projektu Nepál leží ve vysoce seismické oblasti, konstrukce však musí odolávat také silným náporům větru a prudkým monzunovým dešťům, trvajícím 4 měsíce v roce (červen-září). Při územním plánování je taktéž nutno zvážit vysoká rizika sesuvů půdy na svazích a záplav v údolích.
Dnešní venkovské školy v Nepálu jsou obvykle poměrně přeplněné, se 40-45 žáky v typické třídě o rozměru 16-20m2, což již samo o sobě vykresluje dynamiku učebního prostoru. Docházkové vzdálenosti do škol bývají až ke dvou hodinám chůze. Takové vzdálenosti jsou pro děti překážkou zejména v období monzunu, kdy se velká část přístupových cest neschůdná a nebezpečná. Školy na venkově se také potýkají s nedostatkem učitelů, nezřídka vyučuje jeden učitel v několika třídách zároveň.
Mezi zásadní nedostatky stávajících staveb typových škol patří seismická nestabilita ( většina těchto staveb utrpěla značné škody po zemětřesení v dubnu 2015 a staly se neobyvatelnými), nedostatek přirozeného osvětlení tříd, špatná akustika při dlouhotrvajících monzunech a celková nevlídnost těchto prostor.Také nedostatečně provedené zakládání těchto staveb, či chybějící nábytek jsou dalšími faktory, kterým jsme se v našem modelu snažili předejít.
Model
bambusové školy Mela je finančně dostupnou a k životnímu prostředí šetrnou alternativou stávajícímu typu škol v regionu.Návrh otevírá třídy výhledům do krajiny, přináší denní světlo a v případě potřeby umožňuje třídě rozšířit svou kapacitu směrem ven.Tento nový stavební typ se snaží vytvořit školní prostředí, které si děti oblíbí, rády v něm budou trávit čas a bude je i celou vesnickou ko¬munitu vybízet k volnému shromažďování . Prototyp se rovněž zaměřuje na seismickou odolnost, která je u současného modelu obvykle opomíjena.
Jádrem projektu je použití vhodných technologií a nízkoemisních materiálů které jsou energeticky nenáročné,místní, šetrné k prostředí a dostupné. Návrh využívá místního kamene, bambusu a hlíny a dovezené materiály, jimiž jsou cement a výtuž do věnce a podlah, omezuje na nejnutnější.
Projekt následuje několik zásad, jimiž jsou:
- Na stavbě školy se podílí samotní vesničané, staví školu pro své děti
- Jednoduchost dispozice i konstrukce, která je pochopitelná, jednoduše proveditelná a opakovatelná na více místech
- Variabilita materiálů použitých v nosné konstrukci (bambus, dusaná hlína), dle možností konkrétní lokality, kvality místních zdrojů, přirozená estetika materiálů
- V maximální míře je využíváno lokálních zdrojů, dovezené materiály jsou omezeny na minimum, není třeba těžké techniky a díky tomu je možné stavět zejména v odlehlejších oblastech, kde je doprava materiálu problém
- Ekologicky, ekonomicky, bez nutnosti vysokých dotací
- Seismická odolnost, přizpůsobení tvaru konstrukcí a materiálu tak, aby byly dodrženy zásady a opatření seismicky odolných staveb
Architektonické řešení objektu školyObjekt je navržen jako jednopodlažní budova kompaktního půdorysu s moduly tříd uspořádanými vedle sebe,počet tříd je určen až konkrétními podmínkami a situací konkrétních lokalit. Základní modul, ze kterého se vychází, je dvojtřídka.
Každá třída má vstup z venkovního ochozu obíhajícího celou budovu.Pokud tomu dovolí topografie zvolené lokality, je budova školy situována tak, že na jedné straně, s velkými okenními otvory, jsou třídy otevřeny do krajiny a na straně protější je uzavřena,odtlumena hluku z hřiště, pouzes otvorem hlavního vstupu do třídy.
Zkosení objektu usnadňuje následné provedení střešní krytiny i svislé nosné konstrukce, dlouhé přesahy střechy chrání před přímým sluncem a naopak kamenný sokl objektu a drenáž zajišťují ochranu budovy před dlouhodobým monzunovým deštěm.
Bambusová škola má sloužit nejen jako přístřeší pro výuku. Je chápána jako otevřený, barevný prostor, kde mají možnost trávit čas nejen děti , ale i celá venkovská komunita, k jejímuž shromažďování je prostor též určen. Školy jsou totiž na nepálském venkově obvykle jedinou veřejnou a tudíž velmi důležitou budovou.
Ke každé třídě priléhají z vnější strany zabudované lavičky , které jsou součástí zastřešeného ochozu kolem školy. Venkovské školy se také potýkají s nedostatkem pedagogů, kteří často musí učit ve dvou třídách zárověň a tak přechází z jedné třídy do druhé během vyuky. Okenní otvory bambusové školy jsou koncipovány tak, aby bylo možno v případě potřeby sledovat vyuku i zvenčí, kdy se posluchači mohou posadit na okenní parapety, čímž se případně zvětší kapacita třídy. Varianta vícetřídek počítá i s takzvanou venkovní třídou – volným prostorem mezi třídami umožnující variabilitu výuky či setkávání celé vesnické komunity.
V areálu školy se dále také vždy počítá se stavbou budovy záchodků a přísunem pitné vody, není-li tato situace řešena jinak. Součástí celku jsou také hrací elementy pro děti, které mohou využít jak pro venkovní výuku, tak v přestávce mezi hodinami.
KonstrukceObjekt je založen na pásových kamenných základech, na nichž spočívá železobetonový věnec. Na základech je umístěn kamenný sokl a podlahy tříd jsou betonové na kamenném podkladu . Pro fixaci bambusových sloupů jsou již v základech připevněny výztuže.
Vertikální nosný systém je možný provést v několika variantách, v závislosti na kvalitě místních zdrojů. V praxi byly využity systémy bambusového skeletu a monolitické konstrukce dusané hlíny.Z hlediska provedení a trvanlivosti je pro další stavby doporučována dusaná hlína.
Střešní konstrukce je vytvořena z bambusových nosníků a zakryta vlnitým plechem, pokrytým dále tenkými tyčemi malého bambusu, pro zmírnění hluku deště v monzunovém období.
Podhledy tříd jsou tvořeny bambusovými rohožemi.Okna , dveře i školní lavice jsou vytvořeny místními truhláři, na tabule jsou využity překližky z bednění stěn nebo cementová vrstva.
Použité materiályBambus – lokální bambus, ošetřený na místě insekticidní směsí, použitý na konstrukcesloupů a střechy,bambusové rohože a výplety, z bambusu byly také vytvořeny hrací elementy v předprostoru školy
Hlína – z výkopu v okolí staveniště , využití pro hliněnou maltu do soklu a základů a pro dusané stěny ve směsi se štěrkem a pískem
Kámen – místní kámen, případně kámen z nejbližšího lomu, použitý na základy, sokl a lavičky
Ocelová výztuž – od nejbližšího dodavatele, nutná doprava - věnec, vertikální propojení konstrukce
Překližka - od nejbližšího dodavatele, nutná doprava - použití jako bednění ve variantě nosných stěn z dusané hlíny, po dokončení stěn překližka využita jako nástěnné tabule ve třídách a záklopy laviček
Vlnitý plech –obvyklá a dostupná střešní krytina v lokalitě.
Cement – cementová malta, základy , podlahy, věnec, v případě potřeby stabilizace hutněných stěn v objemu 5-10% směsi
Dřevo – Okenní vyplně, rámy,překlady, nábytek
Zajištění seismické stability konstrukceSeismicky odolná konstrukce je klíčovým aspektem innovativního designu a zároveň preventivním opatřením proti přírodním katastrofám.Součástí těchto opatření v projektu je vhodný výběr stavební lokality, prodloužení konců nosných zdí dle zásad seismicky odolných staveb, zajištění tuhosti konstrukce vertikálním spojením konstrukčních prvků od základů až po střechu a horizontálním spojením věncem, bambusový skelet s diagonálním vyztužením či monolitická hliněná stěna, lehká střešní krytina.
Realizované stavby Doposud byly podle projektu Mela postaveny dvě školy,a to ve spolupráci s neziskovou organizaci Namasté Nepál, z.s.
Úvodní fází každého jednotlivého projektu je vždy výběr nejvhodnější, nejpotřebnější lokality a testovací procesy technologií a materiálů v místě budoucího staveniště. Stavbám škol předcházela realizace objektu prádelny ve vesnici Teksing v provincii Kavre z bambusu a nepálených cihel, na kterém byly testovány technologické a organizační aspekty stavby a spolupráce multikulturního týmu.
Současný prototyp škol Mela vychází také ze zkušeností načerpaných na dvou předchozích projektech Mela:
ŠKOLA č.1
BAL PRATIVA LOWER SECONDARY SCHOOLLokalita: Anaikot, Kavre, Nepal
Realizace: 10/2012-04/2013
Zastavěná plocha: 239,4 m2
Počet tříd: 3 třídy + 1 třída venkovní
Celkové náklady na stavbu, material a organizaci: 31.120 USD
Finance:Ambasáda České republiky v New Delhi,sbírkysdružení Namasté Nepál, z.s.,podpora Nadace Vodafone ČR, soukromí dárci
První stavba byla postavena ve vesnici Anaikot, vzdálené asi 30 km od Kathmandu (rovná se 4 hodinám jízdy po místních komunikacích), v době od října 2012 do dubna 2013. Objekt sestává ze tří tříd a jedné třídy venkovní a slouží jako rozšíření stávající školní infrastruktury. Stavebním materiálům nosné konstrukci školy v Anaikotu vévodil bambus; byl použit na konstrukci střechy, na svislou konstrukci stěn ve formě bambusových sloupků oboustranně opláštěných bambusovou rohoží.
ŠKOLA č.2
SHREE RANGEEN NEPAL PRIMARY SCHOOLLokalita: Mahadevtar, Kavre, Nepal
Realizace: 10/2014-04/2015
Zastavěná plocha: 124,3 m2
Počet tříd: 2 třídy
Celkové náklady na stavbu, material a organizaci: 9.725 USD
Finance:sbírkysdružení Namasté Nepál, z.s., soukromí dárci
|
Objekt školy o dvou třídách pro nejmenší děti byl postaven v krásné zelené krajině uprostřed kopců vesničky Mahadevtar. Vesnice se nachází v odlehlejší oblasi provincie Kavre, asi 40 km východně od Kathmandu, což je přibližně 4 hodiny jízdy po místní silnici a další 3 hodiny jízdy komplikovaným terénem po nezpevněné cestě. V době stavby přímo na místo školy ani do vesnice nevedla žádná cesta, která by umožnila dopravu materiálu dopravními prostředky. Tudíž byl materiál na místo stavby dopraven ve své poslední půlhodinové etapě díky samotným vesničanům, kteří jsou zvyklí dopravovat veškeré zboží na svých bedrech. Dopravovaný stavební materiál jako cement, výztuže a střešní krytina byl tímpádem zredukován na nezbytné minimum, na ostatní byly použity místní zdroje. Svislá nosná konstrukce je v tomto případě provedena z dusané hlíny (vzhledem k nedostatečné jílovitosti místní hlíny byl do směsi přidán cement) a střešní konstrukci opět vévodí bambus. Dusaná hlína se velice dobře osvědčila a tato technologie je upřednostňována i pro případné budoucí projekty.
Stavební náklady v přepočtu na třídu byly na tomto projektu nižší než v první škole. Důvodem byly nižší platové nároky v odlehlejší lokalitě a také vyšší počet neplacených zahraničních dobrovolníků.
Po zemětřeseníVelkou lekcí pro nepálské stavitelství bylo zemětřesení v dubnu 2015, které za sebou zanechalo obrovské škody a potvrdilo potřebu bezpečnějších seismicky odolných konstrukcí.Také nepálská veřejnost projevila rostoucí zájem o finančně dostupná a zároveń odolnářešení staveb.Školy Mela přestály tuto katastrofu beze škod a potvrdily, že obě použité technologie, dusaná hlína i bambusový skelet s výpletem, jsou bezpečnou a trvale udržitelnou alternativou pro jednoduché stavby ve venkovském prostředí.Potvrdily smysluplnost dosavadní práce na tomto projektu,jehož návrh, technologie i pracovní postupy mohou být s každou takovou novou zkušeností dále zdokonalovány.