V typicky podhorském švýcarském městečku bylo roku 1998 otevřeno muzeum věnované dvěma místním rodákům - otci Carlu Augustovi a synovi Carlu Walterovi Linerovým. Jejich malířské dílo je vystaveno v poněkud netradičním objektu, který moderním způsobem reflektuje okolní kontext a tradice. Nejvýraznějším prvkem domu je pilová střecha, jejíž nuančně se zmenšující světlíky přivádí nepřímé severní světlo do komorních expozic, které svou velikostí a formou reagují na charakter malířského díla Linerů. Ať už jsou světlíky reminiscencí na tradiční hospodářské stavby v okolí nebo se snaží komunikovat se sousedícími průmyslovými objekty, jejich výraz je ohromující.
Stavba působí v prostředí jako ryzí implantát a podle mého názoru není v kontextu zcela usazena, což ovšem není vůbec na škodu, poněvadž muzeum je přeci jen jedinečný objekt, kterému jistá míra extravagance přináleží. Za tímto stavem stojí především luxusní obvodový plášť. Opískované pláty z chromované oceli se jako šindele překrývají a obalují jak stěny, tak i střechu muzea. Velkorysá okna nabízejí netradiční výhledy a celé stavbě dodávají honosnější ráz. Betonový monolitický vstup vás utvrdí o švýcarském původu stavby.