Obnova a přístavba Schulzova pavilonu

Pavilon je nemovitá kulturní památka zvláštního významu, která se nachází na území památkové zóny „Vinohrady, Žižkov, Vršovice“ v městské části Praha 2. Památka je zapsána do Státního seznamu nemovitých kulturních památek pod r. č. 1 – 2295.
Objekt pavilonu byl postaven na počátku 80. let 19. století podle návrhů architekta Josefa Schulze. Je integrální urbanistickou, architektonickou a výtvarnou součástí Grobeho vily (návrhy A. Barvitia) a zahrady Gröbovka, která představuje pozdní novoromantické dílo zahradní architektury.
Objekt č. p. 2188 je zahradní trojkřídlý přízemní pavilon postavený směrem na severovýchod od vily, který sloužil jako střelnice a kuželník. Jedná se o lehkou stavbu, která měla sezónní charakter. Původní nosné stěny jsou hrázděné a jsou vyzděny z lícových cihel.
K původnímu účelu byl objekt užíván krátce. Později zde obec zřídila jesle. Zařízení pro děti zde bylo provozováno do nedávné doby (po četných stavebních úpravách - snížení stropů, odstranění prosklené stěny s dveřmi v šatně, plynová instalace, stavba přístřešku s terasou, zřízení ústředního topení s kotelnou a skladem pro naftu a další). Tím, že byl pavilon přestavěn na jesle a užíván celoročně, byl zejména v zimním období vystaven značným teplotním rozdílům a zvýšené vlhkosti dřeva. Příčinou této vlhkosti byla kondenzace páry na plášti budovy s nedostatečným tepelným odporem.
Kromě hniloby je dřevo stropních trámů, krovů a především trámů hrázdění  poškozeno žírem larev dřevokazného hmyzu.
Hlavním cílem záměru je obnovit historický objekt pavilonu a zpřístupnit ho veřejnosti, využívat pavilon a jeho bezprostřední okolí jako místo odpočinku a trávení volného času, vytvořit sociální zázemí pro návštěvníky parku a zrekonstruovat autentický historický objekt včetně značně poškozených uměleckořemeslných prvků - řezbářská výzdoba, hrázdění, malby, a odborně je v maximální míře zrestaurovat. Je počítáno s návratem již zcela zaniklých prvků dochovaných pouze v kresebné dokumentaci - kuželníková dráha, dřevěné obklady stěn, vstupní portály.
Konceptem obnovy pavilonu je tzv. „restaurování uměleckého díla“. Projekt v zájmu zachování a obnovy původního výrazu historického objektu vědomě nesplňuje současné standarty pro výstavbu a uvádí objekt v maximální míře do prvotní podoby z roku 1888.

Dostavba pavilonu
V reakci na transparentní výraz historické budovy je dostavovaná část pojednána lehkým celoproskleným pláštěm po celém obvodu. Přiznaný konstrukční systém je kombinací dřeva, oceli a skla. Tektonika je v souvislosti s historickým hrázděným zdivem zdůrazněna propsáním sloupů do fasády a zavětrováním ocelovými táhly. Výrazná střešní krajina Schulzova pavilonu je doplňována vykonzolovanými pergolami s dřevěnými lamelami přesahujícími střechu dostavby a její okolí. Na hmotové ukončení západního křídla reaguje zrcadlově přesah střechy a vytvoření krytého prostoru terasy.  Objekt je pomocí proskleného „krčku“ s rampou propojen se stávajícím historickým objektem pavilonu.