Přestavba rodinného domu v Seattle

Domek stojí na rohu South Lander Street a 18th Avenue South ve městě Seattle v americkém státě Washington již od roku 1913. Protože tato oblast západního pobřeží USA leží na  tektonickém zlomu zemské kůry, přečkal už četná zemětřesení a vystřídal zřejmě mnohé majitele. Ti poslední byli původem z Číny, kdo domek stavěl, se už nikdy nedozvíme.
Když se do domu  nastěhovala moje dcera s manželem, dovolila jim tradiční dřevěná konstrukce „Two by Four“ upravit si dům k obrazu svému. Překvapivě není velkým problémem v dřevěné konstrukci vybourat, či lépe vyřezat, nějakou zeď nebo její část.
Dům, kde na půdorysu přibližně 9,3 x 7,5 m  byla kromě vstupní haly jedna obytná místnost, malá kuchyň a tzv. toyroom, s jedním pokojem – ložnicí v podkroví, byl ideálním bydlením pro dva mladé lidi, když přibyli do rodiny dva kluci, byl už malý.
Po zjištění, že v okolí, kde chtěli zůstat, není k dispozici žádný dům, do kterého by se s radostí mohla rodina přestěhovat, nastala etapa volné tvorby. Moji představu, jak by dům mohl vypadat brzy srovnali američtí úředníci. Podle tamních předpisů je omezena výška domu velikostí pozemku a ten je vskutku malý. Dům tedy nešel nadstavit o celé podlaží.. Přizvaný právník našel řešení: platné předpisy totiž říkají, že půdní nadezdívka v podkroví může dosáhnout až pěti stop (1,5 m) a splníme-li tuto podmínku, může se nadstavba považovat za rekonstrukci. Je však nutno dodržet stávající sklon střechy a  samozřejmě zachovat  stávající vzhled domu.
Nerada jsem se vzdávala svých původních představ, ale při respektování podmínek stavebního úřadu a  po zdlouhavém řízení jsem s návrhem byla docela spokojená, ba jsem teď ochotna přiznat, že s tou výškou měli úředníci pravdu.
V podkroví přibyly tři pokoje - ložnice a dva dětské pokoje s komfortní koupelnou. Výška otevřeného podkrovního prostoru, který k mému překvapení nemusel být omezen ani hambálky,  umožnila v dětských pokojích navrhnout nejen mnohostranně využitelnou galerii, ale také lezeckou stěnu , kluky zvláště  vítanou.
Konstrukce je tedy tradičním dřevěným fošnovým systémem, s izolační výplni mezi  trámky , obložená ve vnitřním líci sádrokartonem a v exteriéru obitá nejprve deskami OSB potom dřevocementovými panely připevněnými na samostatné konstrukci. Střecha je z plechových žebrových pásů.
A vzhled domu?  Měl být původně červený. Z toho úmyslu však zůstal  pouze  jeden červený panel nad velkým oknem- skvrna, kterou tam nečekaně nakomponovala dcera-malířka. V architektonickém výrazu se uplatňuje také rozvržení a mimořádná subtilnost hliníkových oken.
Domek je již obydlen ke spokojenosti celé rodiny.

Především je třeba porozumět, pro mě příšerné, měrné soustavě. Nestačí jen naučit se převody jednotek a spolehnout na počítač. Náročné je udělat si pod mírou uvedenou v palcích vůbec nějakou představu.
Nezbytné je zvládnout tradiční konstrukční soustavu dřevostaveb a příjemné je zjištění, že každý z tesařů to zvládá tak samozřejmě, že není nutno dokládat k vlastnímu dřevěnému skeletu příliš detailů.
Je zapotřebí naučit se způsobu zakreslování a kótování, půdorysné rozměry se např. uvádějí ve stopách, palcích a jejich zlomcích, velikosti oken a dveří pak jen v palcích.
Samozřejmě, že v mnohém odlišné a velmi svazující jsou jejich předpisy, které musí být dodrženy a jsou velmi přísně kontrolovány.
Jde především o bezpečnost provozu domu a pohybu v něm, požární  bezpečnost (v prostředí plném dřevěných domů je nezbytné, aby z každé místnosti byl unik do volného prostoru předepsané minimální plochy – např. oknem ven otevíravým i v podkroví)  a zabezpečení  stavby proti účinkům zemětřesení.
Překvapivé pro mě bylo, že pro řízení na „stavebním úřadě“ není důležité, kdo je autorem projektu. Může to být třeba pekař. O to pečlivěji je dokumentace zkoumána, stavebníci jsou zváni ke konzultacím, kam se musí předem objednat jako k zubaři. Inspektoři také hlídají dodržování předpisů v průběhu stavby.
Zdlouhavé projednávání bylo důvodem velkého zdržení předpokládaného zahájení stavby.
Projektovou dokumentaci jsem s pomocí studenta Adama Guzdeka, statika Jima a pod kontrolou dcery Kláry připravila k projednání v polovině roku 2006, s realizací se začalo v červenci  2007 a k nastěhování byl dům připraven v listopadu stejného roku. Stavba, včetně nových instalací a topení, tedy proběhla velmi rychle.
Náklady na rekonstrukci domku o zastavěné ploše přibližně 70 m² nabízející byt s dvojnásobnou užitkovou plochou činily $180 tisíc dolaru.