Byt se nachází ve zvýšeném přízemí malého činžovního domu z roku 1922.
Klidný dvůr se zahradou byl největším impulsem pro koupi tohoto bytu. Bylo tedy nasnadě směrem do zahrady umístit hlavní obytnou místnost a také ji do exteriéru více otevřít. Tomu nahrávala i orientace vůči světovým stranám, která je do ulice na východ, do dvora (zahrady) na západ.
V bytě se bohužel kromě vstupních dveří nezachovaly žádné původní prvky, se kterými by se dalo v rámci rekonstrukce pracovat. Přestavba tedy mohla být a také byla dost radikální.
Dispozice byla otočena - větší obytná místnost s kuchyňským koutem vznikla spojením původní kuchyně a koupelny. A naopak původně velký pokoj do ulice byl rozdělen na nově vestavěnou koupelnu a ložnici.
Při návrhu interiéru byla snaha o opětovné souznění bytu s dobou výstavby domu. Na podlahu byly zvoleny tradiční dubové vlysy (parkety) skládané na dvojitou rybinu a v koupelně byly použity obklady menšího formátu. Původní vstupní dveře nebylo možné repasovat a byly tedy nahrazeny replikou. Zbytek interiéru už byl pojat soudobě.
Vzhledem k malé podlahové ploše bytu bylo od začátku počítáno s vestavěným nábytkem, aby se využil každý centimetr. Většina nábytku je z borové překližky mořené do šedomodré barvy, knihovna u okna a lavice jsou mořeny do bílé. Tam kde dochází ke kontaktu s vodou je použita tmavomodrá kompaktní deska Fundermax s černým jádrem.
Barevně je interiér střídmý, bílo-černá škála je doplněna různými odstíny modré. Do budoucna se počítá s doplněním obrazy, které dodají další barevný akcent. Zatím zůstává jediným, ale o to hezčím obrazem výhled do zahrady.