Vulcano Buono
Dle slov členů týmu architekta Renza Piana existují dva klíčové faktory, které ovlivňují to, zda bude projekt nákupního centra takových rozměrů a parametrů jako má Vulcano Buono fungovat v rámci umístění v původní krajině.
Prvním z nich je samotné umístění stavby, zejména z pohledu umístění v širším kontextu krajiny a přístupu „z větší vzdálenosti“ k architektonickým objemům. Vulcano Bono je budova, která klade velký důraz na topografii okolního terénu oblasti. Dům se s krajinou organicky propojuje a navenek se projevuje jako nový vrchol v krajině, jako její nová organická součást.
Druhým klíčovým prvkem je umístění vnitřního náměstí v rámci budovy, který umožňuje navození pocitu městského prostředí a vnímání lidského chování a temperamentních charakterů, které jsou pro Itálii, a pro oblast Neapole obzvlášť, typické.
Tyto základní přístupy definovaly výslednou podobu projektu Vulcano Bono. Dům je produktem silné myšlenky, která se odvrací od osvědčených a standardních řešení.
Tyto dvě premisy jsou výsledkem touhy uniknout dočasným konstrukcím kontejnerů bez identity, kterými denně proudí stovky lidí. Tyto krabice na zboží ale svým návštěvníkům nenabízejí byť jen nepatrnou možnost interakce, či dokonce kontaktu a navázání vztahů, tak jak se to běžně dělo, a někde snad ještě děje, na městských tržištích.
Prostor v centru budovy, který sami autoři stavby nazývají kráterem, se stává hlavním místem setkávání lidí, je koncipovaný jako sociální prostor schopný podpořit pospolitost, měl by být symbolem městského prostoru - náměstí / agory.
Projekt vznikl jako součást návrhu mnohem širší prostorové struktury okresu Cis. Účel této budovy je prostý, kontejner pro pestrou řadu funkcí ( komerce, hotely, volný čas, a nové pracovní příležitosti ) Tak jak je objekt běžný a nevýrazný svou funkční náplní, je zajímavý prostorovým a provozním uspořádáním.
Funkce v rámci objektu jsou uspořádány v několika podlažích a organizovány kolem centrálního prostoru atria – náměstí. Konkrétně jde o 158 hotelových pokojů, kino s kapacitou 2100 míst rozmístěných do celkem devíti sálů, wellness centrum, nákupní pasáž se sto šedesáti obchody.
Jednotlivé funkční celky jsou uspořádány s ohledem na prostorové nároky i orientaci vůči světovým stranám.
Zelený plášť domu je , mimo jeho tvaru, nejvýraznější charakteristikou projektu. Cílem architektů bylo navodit dojem zvlnění zemského povrchu včetně porostu autentických prvků zeleně, které se v oblasti vyskytují. Zeleň propojuje stavbu s krajinou, současně ale výběr rostlin a jejich rozmístění napomáhá stabilizovat svažitý povrch pláště stavby. V projektu je plánováno vysazení cca 350000 kusů rostlin různých druhů (rozmarýn, růže, šalvěj a mnohé další s bezprostředním vztahem k zeleni v této lokalitě) V tomto rozsahu se jedná o jednu z největších realizací vegetativní fasády – střechy vůbec.
Prvním z nich je samotné umístění stavby, zejména z pohledu umístění v širším kontextu krajiny a přístupu „z větší vzdálenosti“ k architektonickým objemům. Vulcano Bono je budova, která klade velký důraz na topografii okolního terénu oblasti. Dům se s krajinou organicky propojuje a navenek se projevuje jako nový vrchol v krajině, jako její nová organická součást.
Druhým klíčovým prvkem je umístění vnitřního náměstí v rámci budovy, který umožňuje navození pocitu městského prostředí a vnímání lidského chování a temperamentních charakterů, které jsou pro Itálii, a pro oblast Neapole obzvlášť, typické.
Tyto základní přístupy definovaly výslednou podobu projektu Vulcano Bono. Dům je produktem silné myšlenky, která se odvrací od osvědčených a standardních řešení.
Tyto dvě premisy jsou výsledkem touhy uniknout dočasným konstrukcím kontejnerů bez identity, kterými denně proudí stovky lidí. Tyto krabice na zboží ale svým návštěvníkům nenabízejí byť jen nepatrnou možnost interakce, či dokonce kontaktu a navázání vztahů, tak jak se to běžně dělo, a někde snad ještě děje, na městských tržištích.
Prostor v centru budovy, který sami autoři stavby nazývají kráterem, se stává hlavním místem setkávání lidí, je koncipovaný jako sociální prostor schopný podpořit pospolitost, měl by být symbolem městského prostoru - náměstí / agory.
Projekt vznikl jako součást návrhu mnohem širší prostorové struktury okresu Cis. Účel této budovy je prostý, kontejner pro pestrou řadu funkcí ( komerce, hotely, volný čas, a nové pracovní příležitosti ) Tak jak je objekt běžný a nevýrazný svou funkční náplní, je zajímavý prostorovým a provozním uspořádáním.
Funkce v rámci objektu jsou uspořádány v několika podlažích a organizovány kolem centrálního prostoru atria – náměstí. Konkrétně jde o 158 hotelových pokojů, kino s kapacitou 2100 míst rozmístěných do celkem devíti sálů, wellness centrum, nákupní pasáž se sto šedesáti obchody.
Jednotlivé funkční celky jsou uspořádány s ohledem na prostorové nároky i orientaci vůči světovým stranám.
Zelený plášť domu je , mimo jeho tvaru, nejvýraznější charakteristikou projektu. Cílem architektů bylo navodit dojem zvlnění zemského povrchu včetně porostu autentických prvků zeleně, které se v oblasti vyskytují. Zeleň propojuje stavbu s krajinou, současně ale výběr rostlin a jejich rozmístění napomáhá stabilizovat svažitý povrch pláště stavby. V projektu je plánováno vysazení cca 350000 kusů rostlin různých druhů (rozmarýn, růže, šalvěj a mnohé další s bezprostředním vztahem k zeleni v této lokalitě) V tomto rozsahu se jedná o jednu z největších realizací vegetativní fasády – střechy vůbec.
0 comments
add comment
