Základní škola v Gando

Škola je výsledkem vize jednoho člověka zlepšit životní podmínky své vesnice. Nejen že vypracoval projekt stavby a shromáždil na ni finanční prostředky, ale zajistil také státní podporu na vyučení lidí ve stavění z lokálních materiálů, stejně jako u vesničanů, kteří se do stavby školy pro své děti postupně zapojili, mobilizoval tradiční pocit solidarity.
Vesnice Gando s populací kolem tří tisíc obyvatel leží na jižních planinách státu Burkina Faso, přibližně 200 km od hlavního města Ouagadougou. Diébédo Francis Kéré, první z místích, který měl možnost studovat v zahraničí, pochopil, že vzdělání je úhelným kamenem dalšího posunu místních lidí. Jako student architektury v Berlíně na sebe vzal úkol zajistit, aby jeho vesnice nebyla ochuzena o školu. Společně se skupinou přátel v Německu založil nadační sdružení Schulbausteine für Gando (Cihly pro školu v Gando). Myšlenka se setkala s pozitivním ohlasem a díky financím, které nadace shromáždila, získal Kéré také podporu agentury LOCOMAT - vládní agentury v Burkina Faso, jež přislíbila pomoc s výcvikem lidí ve výrobě hliněných cihel. Stavbu, která začala v říjnu 2000, tak prováděli převážně místní obyvatelé. Poté co byla dokončena, zahájili podobnou metodou práce na domech pro učitele.

V souladu s principy udržitelného rozvoje byl projekt navržen tak, aby klimatického komfortu dosáhl nízkonákladovou konstrukcí, s maximálním využitím lokálních materiálů, potenciálu místní komunity a přizpůsobením technologií západního světa jednoduchému pracovnímu procesu. Stavba sloužila také jako příklad, který měl zvýšit povědomí vesničanů o hodnotě tradičních materiálů.

Tvar a materiál stavby byl z převážné části určen úvahami o klimatu. Tři učebny jsou seřazeny do lineární dispozice a odděleny nadkrytými venkovními plochami, jež slouží k výuce a hře. Budova sestává z tradičních nosných zdí postavených z hliněných cihel. Betonové pasy běží přes celou šířku stropu a ocelové nosníky ležící na nich napříč podepírají strop (opět z hliněných cihel). Klimatický komfort je zajištěn také zavěšenou střechou, která stíní fasády; nadzvednutím vlnité kovové střechy na ocelové příhradové nosníky - což umožňuje, aby chladivý vzduch volně vanul mezi střechou a stropem; a díky užití hliněných cihel, které absorbují horko a moderují tak teplotu v místnostech.
Tvar střechy byl ovlivněn praktickými požadavky: na místo nebylo možné dopravit z daleka velké konstrukční prvky a ekonomické důvody neumožnily ani užití jeřábů.

Všichni lidé zapojení do managementu stavby byli z vesnice Gando a nabyté zkušenosti budou dále uplatňovat při dalších aktivitách v místě i okolí. Způsob, jakým se místní komunita zorganizovala, dal příklad dvěma vedlejším vesnicím, které následně vybudovaly společným úsilím vlastní školy. Hodnotu projektu rozpoznala také místní, nadřazená "samospráva": nejen že poskytla a zaplatila učitele, ale zaměstnala také mladé lidi zapojené do stavby školy v Gando, aby s využitím stejných metod pracovali na veřejných projektech města.

Stavba získala ocenění Aga Khan Award for Architecture (9. cyklus, 2002-2004).