Česká architektura v německém Brně

Kniha nejnadějnějšího brněnského teoretika architektury vznikla na základě jedné z jeho diplomových prací. Zaobírá se doposud opomíjeným obdobím v dějinách brněnské architektury. Ještě dříve než se funkcionalistických opratí chopili Fuchs, Wiesner, Víšek, Kroha nebo Kranz museli jejich předchůdci proklestit cestu české národní architektuře do urbánního prostoru města Brna.
První část knihy detailně přibližuje stavební počiny české menšiny. V tehdejší německé atmosféře Brna, které se mělo stát baštou českých úřadů a institucí, se architektuře mladého českého státu jen těžko dařilo. Autor velmi pečlivě a zajímavě poodkrývá poměry v tehdejší společnosti. Bohatým doprovodným grafickým materiálem ilustruje stěžejní architektonická díla poválečného Brna. Architekti Kumpošt, Syřiště, Laml a další postupně odklonili novou archi- tekturu z koleje zatuchlého eklekticismu a snažili se do ní promítat české vlastenecké prvky odrážející náladu a ambice mladého státu. Jejich snažení vyústilo ve zlaté období v dějinách architektuře Brna - vrcholná 30. funkcionalistická léta.
Osobně pokládám za nejpřínosnější část knihy závěrečné resumé. Rostislav Koryčánek velmi cíleně poukazuje na zásadní úkol tvůrců nové české architektury, kteří postupně pronikali z periferie do centra města - do srdce metropole. Především úvaha nad postavením městského centra v kontextu evropského urbanismu je zásadní a měla by se do kamene tesat...