Jiří Voženílek

Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. Jeho první prací bylo sekundovat na tehdejším projektu římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově
architektovi Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940–41.
Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých
baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946–47 (č. 15) a 1947–48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější realizací Jiřího Voženílka je Kolektivní dům ve Zlíně.
Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946–47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.