Martin Dülfer
*1. 1. 1859 – Wrocław, Poland
†21. 12. 1942 – Dresden, Germany
Biografie
Martin Dülfer byl německý architekt a vysokoškolský pedagog známý především díky divadelním stavbám v historizujícím a později secesním slohu. Narodil se v rodině nakladatele Carla Dülfera ve Vratislavi. Architekturu studoval na Vysoké škole technické v Hannoveru (1877-79 u prof. Conrad Wilhelm Hase) a ve Stuttgartu (1879-80 u prof. Christian Friedrich von Leins). Po absolvování povinné vojenské služby pracoval v berlínských a vratislavských ateliérech. Nakonec získal diplom na Vysoké škole technické v Mnichově (1886 u prof. Friedrich von Thiersch). Následně otevřel v Mnichově vlastní praxi a začal navrhovat vily v neobarokním a historizujícím slohu. Kolem roku 1900 se přiklonil k secesi. 1902 získal čestný titul “Královský bavorský profesor“. 1906 byl jako nástupce Karla Weißbacha jmenován řádným profesorem architektonického navrhování na Vysoké škole technické v Mnichově. Od 1912 byl také děkanem a 1920-21 také rektorem školy. 1908-12 byl předsedou BDA (Svazu německých architektů). 1913 získal čestný doktorát na technice v Drážďanech a 1928 na technice v Berlíně.
Martin Dülfer byl německý architekt a vysokoškolský pedagog známý především díky divadelním stavbám v historizujícím a později secesním slohu. Narodil se v rodině nakladatele Carla Dülfera ve Vratislavi. Architekturu studoval na Vysoké škole technické v Hannoveru (1877-79 u prof. Conrad Wilhelm Hase) a ve Stuttgartu (1879-80 u prof. Christian Friedrich von Leins). Po absolvování povinné vojenské služby pracoval v berlínských a vratislavských ateliérech. Nakonec získal diplom na Vysoké škole technické v Mnichově (1886 u prof. Friedrich von Thiersch). Následně otevřel v Mnichově vlastní praxi a začal navrhovat vily v neobarokním a historizujícím slohu. Kolem roku 1900 se přiklonil k secesi. 1902 získal čestný titul “Královský bavorský profesor“. 1906 byl jako nástupce Karla Weißbacha jmenován řádným profesorem architektonického navrhování na Vysoké škole technické v Mnichově. Od 1912 byl také děkanem a 1920-21 také rektorem školy. 1908-12 byl předsedou BDA (Svazu německých architektů). 1913 získal čestný doktorát na technice v Drážďanech a 1928 na technice v Berlíně.
