Sigurd Lewerentz
*29. 7. 1885 – Sandö, Sweden
†29. 12. 1975 – Lund, Sweden
Biografie
Sigurd Lewerentz byl švédský architekt. Původně se vyučil strojním inženýrem na Technické univerzitě v Göteborgu (1905-8). Později se vyučil architektem v Německu. V roce 1911 si otevřel ve Stockholmu vlastní kancelář a spojil se s architektem Gunnarem Asplundem. Společně vytvořili v letech 1914-15 vítězný návrh do soutěže na Lesní hřbitov ve Stockholm. Spolu s Asplundem byli jmenováni hlavními architekty Mezinárodní výstavy ve Stockholmu (1930). Následně obor architektury na mnoho let opustil od roku 1940 provozoval továrnu na výrobu oken a kování podle vlastních návrhů. V letech 1933-44 vytvořil se svými kolegy Erikem Lallerstedtem a Davidem Helldénem klenot švédské funkcionalistické architektury operu v Malmö. V roce 1950 mu byla udělena medaile prince Evžena za architekturu. V posledním desetiletí svého života navrhl dvojici sakrálních staveb: kostel svatého Marka v Björkhagenu ve Stockholmu (1955-63) a kostel svatého Petra v Klippanu ve Scanii (1963-66), které znovu oživily jeho architektonickou kariéru.
Sigurd Lewerentz byl švédský architekt. Původně se vyučil strojním inženýrem na Technické univerzitě v Göteborgu (1905-8). Později se vyučil architektem v Německu. V roce 1911 si otevřel ve Stockholmu vlastní kancelář a spojil se s architektem Gunnarem Asplundem. Společně vytvořili v letech 1914-15 vítězný návrh do soutěže na Lesní hřbitov ve Stockholm. Spolu s Asplundem byli jmenováni hlavními architekty Mezinárodní výstavy ve Stockholmu (1930). Následně obor architektury na mnoho let opustil od roku 1940 provozoval továrnu na výrobu oken a kování podle vlastních návrhů. V letech 1933-44 vytvořil se svými kolegy Erikem Lallerstedtem a Davidem Helldénem klenot švédské funkcionalistické architektury operu v Malmö. V roce 1950 mu byla udělena medaile prince Evžena za architekturu. V posledním desetiletí svého života navrhl dvojici sakrálních staveb: kostel svatého Marka v Björkhagenu ve Stockholmu (1955-63) a kostel svatého Petra v Klippanu ve Scanii (1963-66), které znovu oživily jeho architektonickou kariéru.
