Sjednocená teorie architektury

Forma, jazyk, komplexita

Autor: Nikos A. Salingaros
Nakladatelství: Barrister & Principal
Rok vydání: 2017
ISBN: 978-80-7485-138-4
Formát: 18x25 cm, 404 stran, vázaná
Jazyk: česky
Běžná cena: 845 Kč
Naše cena: 750 Kč (bez 0 % DPH: 750,00 Kč)
  30,24 € (bez 0 % DPH: 30,24 €)
Skladem: 0 ks (standardní doba expedice do 5 dnů)
 

Související

15 komentářů
Návrat architektury
Vích
| 21.10.17 08:59
To je můj šálek kávy.
Sjednocená teorie architektury
Martin Rosa
| 23.10.17 10:28
Označení Vitruvius 21. století (sic!) by si asi spíše zasloužil Christopher Alexander – když už ne za to, kolik z podobně smýšlejících architektů včetně Salingarose se na něj odvolává, tak minimálně za počet popsaných stran. Samotný text Unified Architectural Theory před několika lety Salingaros zpřístupnil online (vycházelo to jako seriál na Archdaily), ale to nic nemění na tom, že knižní překlad doplněný o další podobné texty si zaslouží pomyslný palec nahoru. Už se na to těším
otázky nad formou
raval
| 26.10.17 10:22
Obsah knihy je báječný, vzhledem k tomu, jak se u nás na všech školách architektury snižují hodiny pro výuku teorie, je to kniha hodně užitečná. Jen by mne zajímalo, proč vyšla v podobě, v jaké vyšla. Tohle měla být kniha vytištěná jako skladná, přenosná, a ne jako reprezentativní kniha, již si nevezmete ani do batůžku, ani do kabelky na čtení ve vlaku či tramvaji. k tomu potřebujete stůl a téměř nábožný pocit při čtení - mj. taky vzhledem k ceně. Škoda.
Kniha
Miroslav Peterka
| 08.11.17 12:34
Pěkná kniha. Zajímavé čtení.
bla bla
xindl xxl
| 17.11.17 07:20
tu knizku ted ctu a jsou to vyhozene penize,
snazi se to tvarit chytre, ale je to pritom cele desne hloupe,
to je ovsem typicke pro skoro vsechny knizky o arch.,
+ to kazi jeste ten cesky prekladatel,
ze do toho nacpal i sve nazory a ceske fotky, nechapu proc ani kdo mu to dovolil,
navic, cele je to silene nekvalitne vytistene,
pismo tak sede, takze neni skoro videt,
fotky vyblite az hruza, mam chut to cele reklamovat
NEKUPUJTE TO
a radsi ty prachy investujte do dobreho vina, dozvite se tak mnohem vic


fotky
hc
| 21.11.17 10:30
nejdřív jsem knihu prolistoval a hned byl zaskočen kvalitou fotek. Je to naprostá hrůza - malé rozlišení, nevyrovnané úběžníky, bílá obloha, naprostý diletantismus. Čtení zajímavé, i když zatím poměrně povrchní (i když trefné a upřímné), asi vysvětlení a doložení vědeckých poznatků o tom, jak na nitro člověka působí ten nebo ten který dům příjde později, nevím, snad...
Grafika je taky na hraně vkusu... texty se mísí s dvojjazyčnými popisky fotek.
Ale cítím, že autor (autoři) míří tam, kam bude nutné mířit současnou architekturu již dnes. Tedy k citu, měkkosti a větší blízkosti k člověku. A samozřejmě přírodě. Ke sjednocení. Jak sem dříve obdivoval Koolhaase, dnes si myslím, že některé jeho (ego) počiny jsou opravdu nedobré a nebezpečné...objekt televize a rozhlasu v Pekingu. Ano, dokázal, že takto postavená budova může stát a vydrží, ale co okolí a lidé vůči ní.... Snad to není jeho záležitost, ale celé společnosti... Návrat citu...je to klišé? Bojíme se toho a místo výtvarně pojednané fasády uděláme raději rovnou - "čistou"? Kde je pak pravda? Když zateplíme polystyrenem zeď, má být rovná protože polystyrenové desky jsou rovné? Nebo si můžeme dovolit použít různé desky? Splní to pak tepelnou normu...? Je to na obsáhlou diskusi. Škoda těch fotek a grafiky, to opravdu nepodpoří závažnost této knihy...
Taky to jasně vymezuje okruh oddaných a odpůrců: lahodí lidem typu pana Vícha (při vší úctě a co jsem měl možnost od něj shlédnout) a zřejmě naprosto nechá chladným "přísné" architekty typu Kuba-Pilař atd...
re nechá chladným "přísné" architekty typu Kuba-Pilař
Tomáš Vích
| 23.11.17 12:41
Víte, Kuba Pilař mají skvělou kapličku v Jestřebí stejně jako Koucký náměstí ve Slavonicích, nebo Pleskot Prašný most. Jenže jim všem okolo roku 2000 přeskočilo a začali dělat developerskou komerci a tzv. "novou modernu". Od citlivosti k minimalismu, od vkusu k nevkusu, od pomalého růstu k ryhlým výdělkům. Všem zavoněly peníze v duchu, když to neudělám já, udělá to někdo jiný. A máme města plná monobloků, které ničí jejich měřítko a charakter a génius loci. My citlivější to vidíme na první pohled, ti orientovaní na prachy pochybnosti vytěsní, stejně jak kariérní komunisté v 80. letech. Žít se musí...
/prosím AW, dejte průchod této diskuzi, je velmi ozdravná.
poděkování
Filip Kinnert
| 28.11.17 10:43
Děkuji všem lidem, kteří se podíleli na tom aby tato kniha vyšla v češtině, navíc obohacená o místní i světové obrazové příklady. Považuji za velmi důležité sdílet tento pohled na architekuru a svět. Jako student architektury, kterému nikdo nedá komlexní a už vůbec konzistentní teoretický základ je toto požehnání. Je to úhel pohledu, se kterým dokáže člověk uchopit vesnický dům, moderní město, nebo kytku v květináči a nemusí se nutit do postojů "líbí/nelíbí", nebo "je to současné/není to současné". Nepotřebuji elaborát intelektuálního konceptualizování abych dokázal budovu "přečíst" takovou jaká je, ne jak ji chtěl básník interpretovat.
Myslím, že rozdělení na příznicvce/odpůrce je zcestné. Je to téma do diskuze nad stavem současného světa a odmítnutí mainstreamu vyslechnout jiný názor může být fatální pro všechny.
jak teda stavět?
hc
| 06.12.17 02:28
Chápu z knihy a z vlastní intuice, že velké objemy bez členění hmot a fasád těch moderních staveb, které jsou "in" a které staví velké nedostižné hvězdy architektury, v důsledku nepůsobí na člověka pozitivně. Nemůžu ale ani říci, že by mi byl sympatický návrat ke starším slohům, nebo jejich adaptace (vybírání jejich architektonických prvků) do současných staveb, jak reprezentuje Krier a jiní podobní. Nebo se to dělá jinak? Prosím poučení...! Souvisí to s moderními technickými možnostmi (velké prosklené stěny, velké rozpony bez podpor), ale možná, že toto jde právě proti přirozenosti člověka... (?). Když ale vezmu za příklad "správné architektury" některé ukázky interiérů z této diskutované knihy provedené v moderní době, neubráním se pocitu, že je to vylhané, naplácené. Osobně se cítím lépe ve velkorysém, čistém prostoru, kde občas není rozeznatelný rozdíl mezi vnitřkem a venkem (okna os stropu po zem), kde si mohu dosazovat své prvky. Ale ne v interiéru jako z 18-19. stolení. Myslím si také, že dnes si tyto moderní prvky (velká okna, velké čisté prostory může dovolit daleko více lidí a ne jako dříve pár opravdu velmi bohatých. V tom smyslu tyto prostory degradují a stávají se běžnou součástí našich domů. Asi je čas na změnu. Ale ne vylhanou (že když tam doplníme ten či ten prvek, bude to působit lépe na psychiku člověka). Jsou mi sympatické stavby a interiéry Pleskota a Lábuse. Tvarování, barvy, jistá složitost... Naproti tomu Kuba Pilař umí dokonale udělat naprosto minimalistický dům a ostatní to napodobují, ale už jim to tak nejde. Domnívám se, že tu a tam ve struktuře města osazený naprosto moderní dům je správný. Uklidní možná tolik roztorušenou strukturu urbanismu (poškozenou z minula, ne přirozenou) a nastolí pořádek, který může zlepšit dané okolí...
všem díky za diskusi...
Strukturální řád
Tomáš Vích
| 06.12.17 07:16
Strukturální řád je základ pro pochopení o čem je řeč, pro scchopnost člověka se indentifikovat se stavbou a prostředím je nejdůležitější, aby měl záchytné body v různých měřítcích, na úrovni designu přemětů, nábytku, interéru, domu, bloku, ulice, čtvrti..., nebo též obdobně fraktální řád. Když některé měřítko chybí, svět se stává člověkem neuchopitelný. Ve 20. století se vše zjednodušovalo a abstrahovalo až jsme s vaničkou vylili i dítě. Nejde o to dělat retro, jde o to na něj navázat v jeho plnohodnotnosti, měřítkové, symbolické, uživatelské. Ne uniformním sídlištím, monoblokům, designové unifikaci. Kdo chce být in, dělá slow design, pomalu, v klidu, citlivě a krásně. Kdo má vizi budoucnosti tvaruje nově, kdo miluje historii, čerpá z ní. Jen ignorant dělá minimalismus bez chuti a zápachu, monofunkční megastavby bez symboliky a bez kontextu k detailu či čtvrti. ...občas někde už svítá
re:strukturální řád
HC
| 11.12.17 03:13
Děkuji. Teď to jen zavést do praxe. A co v takovém případě užití moderních technologií? Dnes zadáte do počítače rovnici a ten vám chrlí matematicky spočítané fraktály. Robot je vyříznou, vysoustruží, vymodelují. Nebo roboti skládají cihly do tvarů, které jsme jim zadali. Ruka člověka se nepodílí, jen jeho mozek...Je to identifikace s přírodou? Víte o nějaké současné (moderní) stavbě, která odpovídá tomuto tématu? Která je "zrozená" ze strukturálního řádu, která obsahuje v uměřeném poměru všechny prvky, které má mít? Děkuji
Stavba "zrozená" ze strukturálního řádu
Tomáš Vích
| 11.12.17 10:38
Děkuju za tuto otázku, ano, i u nás a dnes tyto stavby rostou jak houby po dešti, jen jim není věnovaná dostatečná pozornost. Snažím se tyto zázraky moderní architektury zachytit v Povětroni a Pravětroni a těším se na našeho vítěze. Kamarád novinář Luboš Palata říká, že nejlepší kukuřice roste na hnojišti. A že máme pohnojíno!
ze mame pohnojeno!
Dr.Lusciniol
| 12.12.17 07:44
Doufam, pane kolego, ze mate pravdu. V davnych dobach minuleho stoleti jsem dochazel do Vytvarne skoly, na Hollarove namesti. Tehdy nas professor jehoz jmeno jsem jiz zapomnel nam vypravel, ze jeho ucitel na AVU, prof. Maratka rikal, ze umeni roste na hnoji ("Nejdrive delas samy hnuj a pak, mas li to v sobe, jednou zacnes delat krasne veci"')
Stavba "zrozená" ze strukturálního řádu
HC
| 12.12.17 09:04
A co ta strojová tecnologie, která se stále více podílí na stavbách? Viz můj dotaz. Děkuji
strojová technologie
Tomáš Vích
| 12.12.17 10:16
stroje jsou dobrý sluha a zlý pán, důležité je autorství, kdy si stavebník na svůj záměr a parcelu nechá postavit svůj dům, který se tím stává živým organismem v biotopu.
Přidat nový komentář
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.