Lehmann

Friedrich Lehmann

*18. 7. 1889Šluknov, Česká republika
26. 10. 1957Vídeň, Rakousko
Hlavní obrázek
Biografie
Friedrich (Fritz) Lehmann byl pražský německy mluvící architekt a pedagog, který po druhé světové válce působil v Rakousku.
Friedrich Lehmann se narodil v rodině strojvůdce ve Šluknově. Absolvoval reálné gymnázium v Děčíně. V letech 1910-14 vystudoval Německou vysokou školu technickou v Praze. V srpnu byl odveden do armády a válku strávil na východní frontě, z toho tři roky v ruském zajetí. Po skončení války studoval na Technické vysoké škole ve Vídni (asi 1918-20). Druhou státní zkoušku vykonal již zase v Praze dne 30. června 1920.
V době závěru svých studií v Praze již pracoval jako asistent na katedře kreslení volnou rukou, ornamentálního kreslení a bytové architektury. Ve studijním roce 1919-20 učil architekturu interiéru, v období od února 1920 do září 1921 byl asistentem profesora Franze Schwertnera (1858-1922). Po jeho smrti byl pověřen suplováním, do konkurzu na toto profesorské místo ale pozván nebyl. Vedením školy byl vybrán Hans Döllgast. Ten byl po řadě zdlouhavých jednání v roce 1927 jmenován mimořádným profesorem, do Prahy ale nakonec z rodinných důvodů odmítl nastoupit. V roce 1929 se tedy konal nový konkurs. Tentokrát byl vybrán Otto Straeche, Lehmann byl doporučen na druhém místě. Ministerstvo školství odmítlo jmenovat Straecheho s odůvodněním, že místo má dostat přednostně domácí kandidát. Přes protesty vedení školy byl nakonec Lehmann jmenován mimořádným profesorem a 15. června 1929 se ujal vedení katedry. Řádným profesorem byl jmenován 6. dubna 1935.
Dne 26. října 1928 se stal doktorem technických věd. Od 20. října 1933 byl členem komory inženýrů. V akademickém roce 1936-37 a 1937-38 byl děkanem fakulty. V akademických letech 1937-38 až 1941-42 byl členem zkušební komise pro udělování II. státní zkoušky.
Od začátku dvacátých let pracoval rovněž v projekčních ateliérech svých profesorů Karla Jaraye a Artura Payra. Psal kritiky a sloupky pro deník Prager Tagblatt.
V roce 1941 byl navržen na jmenování řádným říšským profesorem. Jmenován byl až po řadě průtahů 12. března 1943. Vyučoval až do začátku roku 1945.
Lehmannova rodina nebyla odsunuta v rámci vysídlení Němců z Československa. V roce 1946 odešel do Rakouska, kde působil jako řádný profesor na vídeňské Technické univerzitě a současně pokračoval i v činnosti projekční.
Další realizace
Bývalá Česká eskomptní banka, Cheb, Májová 31, 1929
Palác Riunione Adriatica di Sicurtà s kavárnou Grand, Ústí nad Labem, 1929
Hotel Esplanade, Praha, Washingtonova 19, 1930
Palác Riunione Adriatica di Sicurtà, Praha, 1932
Administrativní palác pojišťovny Victoria, Praha, Revoluční 5, Benediktská 12, 1937
Blok obytných domů, Praha 1-Nové Město, Barvířská, Lannova, 1938