Lina Bo Bardi
*5. 12. 1914 – Řím, Itálie
†20. 3. 1992 – São Paulo, Brazílie
Rua General Almério de Moura, 200, 05690-080 São Paulo
+55 11 3743 3875
+55 11 3744 9830
[email protected]
www.institutobardi.com.br
+55 11 3743 3875
+55 11 3744 9830
[email protected]
www.institutobardi.com.br
Biografie
Achillina Bo byla původem italská modernistická architektka, průmyslová návrhářka, památkářka, spisovatelka působící převážně v Brazílii. 1939 vystudovala architekturu na univerzitě v Římě, kde mezi její pedagogy patřili Marcello Piacentini a Gustavo Giovannoni. Následně se přestěhovala do Milána, kde začala pracovat s Carlo Pagani a psát o designu. S Gio Ponti se podílela na časopisu Lo Stile a přispívala do řady italských designových časopisů. 1944-45 byla zástupkyní ředitele magazínu Domus. 1946 se vdala za Pietro Maria Bardi (ředitel galerie, obchodník s uměním a kritik) a brzy se novomanželé přestěhovali do Brazílie, kam je pozval mediální magnát Assis Chateaubriand, aby mu pomohli se založením uměleckého muzea MASP v São Paulo, které jako první v Brazílii sbíralo a vystavovalo moderní umění. 1950 založila Bo Bardi se svým manželem časopis Habitat, který patřil mezi nejvýznamnější architektonické časopisy v Brazílii. 1951 získala brazilské občanství. 1958 začala pracovat na nové budově MASP, která byla dokončena 1968. V 50. letech začala pracovat také v Salvadoru, kde přednášela na univerzitě a navrhla umělecké muzeum, ale z politických důvodů musela v roce 1964 brazilský stát Bahia opustit. I její další pobyt v São Paulo byl poznamenán útlakem vojenské diktatury, která trvala až do roku 1985. Během tohoto období Bo Bardi kurátorovala výstavy a pracovala v divadle, kde navrhovala kulisy a kostýmy pro několik inscenací. V 80. letech iniciovala projekty na zachování a restaurování historických budov v centru Salvadoru. S velkým zpožděním si získala uznání jako jedna z nejplodnějších ženských architektek 20. století.
Achillina Bo byla původem italská modernistická architektka, průmyslová návrhářka, památkářka, spisovatelka působící převážně v Brazílii. 1939 vystudovala architekturu na univerzitě v Římě, kde mezi její pedagogy patřili Marcello Piacentini a Gustavo Giovannoni. Následně se přestěhovala do Milána, kde začala pracovat s Carlo Pagani a psát o designu. S Gio Ponti se podílela na časopisu Lo Stile a přispívala do řady italských designových časopisů. 1944-45 byla zástupkyní ředitele magazínu Domus. 1946 se vdala za Pietro Maria Bardi (ředitel galerie, obchodník s uměním a kritik) a brzy se novomanželé přestěhovali do Brazílie, kam je pozval mediální magnát Assis Chateaubriand, aby mu pomohli se založením uměleckého muzea MASP v São Paulo, které jako první v Brazílii sbíralo a vystavovalo moderní umění. 1950 založila Bo Bardi se svým manželem časopis Habitat, který patřil mezi nejvýznamnější architektonické časopisy v Brazílii. 1951 získala brazilské občanství. 1958 začala pracovat na nové budově MASP, která byla dokončena 1968. V 50. letech začala pracovat také v Salvadoru, kde přednášela na univerzitě a navrhla umělecké muzeum, ale z politických důvodů musela v roce 1964 brazilský stát Bahia opustit. I její další pobyt v São Paulo byl poznamenán útlakem vojenské diktatury, která trvala až do roku 1985. Během tohoto období Bo Bardi kurátorovala výstavy a pracovala v divadle, kde navrhovala kulisy a kostýmy pro několik inscenací. V 80. letech iniciovala projekty na zachování a restaurování historických budov v centru Salvadoru. S velkým zpožděním si získala uznání jako jedna z nejplodnějších ženských architektek 20. století.
