Louis Delacenserie
*7. 9. 1838 – Bruggy, Belgie
†2. 9. 1909 – Bruggy, Belgie
Biografie
Louis Joseph Jean-Baptiste de la Censerie byl belgický architekt. Jeho otec byl obchodník a stavební podnikatel z Tournai. Architekturu vystudoval u Jeana-Brunona Rudda (1792-1870) na Akademii výtvarných umění v Bruggách. V roce 1862 získal Římskou cenu, která mu umožnila cestovat do Paříže, Itálie a Řecka, kde mohl obdivovat mistrovská díla antické architektury. Po studiích chvíli pracoval v belgickém Ghentu u historizujícího architekta Louise Roelandta (1786-1864). Na počátku své kariéry převzal neoklasicistní styl svých učitelů. Poté, co byl jmenován architektem města Bruggy, se zapojil do hnutí belgického gotického obrození. Důkladně se seznámil s gotickou cihlovou a pískovcovou architekturu středověkých Flander. Díky svým hlubokým znalostem středověké architektury dokázal tento historický sloh napodobit ve všech jeho detailech, i když ve své vlastní originální tvorbě často používal nové stavební techniky a materiály. Na vrcholu své kariéry vytvořil hlavní nádraží v Antverpách, kde použil novorenesanční styl odkazující na hospodářský a umělecký rozkvět města v 16. století. Některé prvky (jako například použití barev a materiálů) však už byly ovlivněny nastupující secesní architekturou.
Louis Joseph Jean-Baptiste de la Censerie byl belgický architekt. Jeho otec byl obchodník a stavební podnikatel z Tournai. Architekturu vystudoval u Jeana-Brunona Rudda (1792-1870) na Akademii výtvarných umění v Bruggách. V roce 1862 získal Římskou cenu, která mu umožnila cestovat do Paříže, Itálie a Řecka, kde mohl obdivovat mistrovská díla antické architektury. Po studiích chvíli pracoval v belgickém Ghentu u historizujícího architekta Louise Roelandta (1786-1864). Na počátku své kariéry převzal neoklasicistní styl svých učitelů. Poté, co byl jmenován architektem města Bruggy, se zapojil do hnutí belgického gotického obrození. Důkladně se seznámil s gotickou cihlovou a pískovcovou architekturu středověkých Flander. Díky svým hlubokým znalostem středověké architektury dokázal tento historický sloh napodobit ve všech jeho detailech, i když ve své vlastní originální tvorbě často používal nové stavební techniky a materiály. Na vrcholu své kariéry vytvořil hlavní nádraží v Antverpách, kde použil novorenesanční styl odkazující na hospodářský a umělecký rozkvět města v 16. století. Některé prvky (jako například použití barev a materiálů) však už byly ovlivněny nastupující secesní architekturou.
