Archeologický výzkum v Příšovicích bude pokračovat

Příšovice (Liberecko) - Památkáři požádali ministerstvo kultury o finanční prostředky na pokračování archeologického výzkumu v Příšovicích na Liberecku. Přestože tam badatelé objevili pohřebiště z pozdní doby bronzové, tedy zhruba z desátého až devátého století před naším letopočtem, nepodařilo se jim již odvrátit výstavbu rodinných domů. Nález je přitom považován za ojedinělý objev v rámci celé země, ČTK to dnes řekl ředitel Severočeského muzea v Liberci Alois Čvančara.
"Náklady na bádání, které provádí liberecké muzeum, pro letošní rok přesáhnou nejméně milion korun," doplnil náměstek hejtmana odpovědný za kulturu Antonín Schäfer. Památkáři podle něj vykoupí zhruba za 620.000 korun jednu parcelu, jejíž vlastník byl jako jediný ochotný se pozemku vzdát. Ostatní za něj chtěli až pětinásobek obvyklé ceny.
Hroby na ohrožených parcelách archeologové vyzvednou. Na té, kterou získají, nebudou již dále bádat. Podle Maltské úmluvy totiž musejí naleziště zakonzervovat, aby se uchovalo pro příští generace, které již budou mít k dispozici lepší techniku a pomocí ní se dokáží o objevu dozvědět daleko více než dnešní civilizace.
Ministerstvo rovněž podnikne další kroky k tomu, aby naleziště bylo co nejrychleji prohlášeno za kulturní památku. "S tím souvisí i hledání dalších finančních možností pro pokračování průzkumu," uvedla pro ČTK Ludmila Kadrnková z odboru vnějších vztahů ministerstva.
Podle Čvančary stál výzkum letos 300.000 korun, z toho 100.000 na něj přispěl kraj a dvěma třetinami památkáři. V současné době chtějí archeologové začít pátrat i na druhé straně silnice. Území, které je podle nich také cenné, musejí prozkoumat dříve, než tam začne plánovaná výstavba. Na místě historického pohřebiště zrekonstruují alespoň jeden hrob i s replikami hliněných pohřbívacích nádob. "Nejbližší podobné přístupné pohřebiště je v Polsku a na Slovensku. Je škoda, že pozemky nejde jako v případě stavby dálnice vyvlastnit," zdůraznil archeolog Petr Brestovanský.
Pohřebiště se rozkládá na ploše 3000 až 5000 metrů čtverečních. Žárové hroby jsou od sebe vzdáleny 150 až 200 centimetrů, leží v hloubce 35 až 90 centimetrů pod povrchem. Archeologové z něj vyzvedli zatím 58 hrobů s více než 500 nádobami, které obsahují mimo zbytku kostí i bohatě zdobené miniatury, takzvaná šamanská chrastítka nebo solární kotouče. Lokalita se původně neměla vůbec zkoumat. Až když na budoucí staveniště přijely poprvé bagry, aby provedly skrývku pro silnici, našel se v hloubce 35 centimetrů první hrob a krátce nato řada dalších.