Praha - Areál Pražského hradu podle architekta Josefa Pleskota nepotřebuje významné stavební zásahy. Jako symbol je stavebně v podstatě hotový, podle tvůrce, s nímž plánuje prezident Petr Pavel spolupracovat, je třeba hradní areál otevřít, vyčistit a k tomu třeba doplnit pár neformálních třeba spojů v podobě cest a zbourat ploty. Je to fungující hardware, jemuž je třeba začít hledat smysluplný software, řekl dnes Pleskot ČTK poté, co s Pavlem prošli velkou část Hradu.
O možné spolupráci s Pleskotem začal Pavel mluvit záhy po svém zvolení prezidentem. Pleskotovi se nabídka spolupráce líbila, nemluví ale o roli hradního architekta. "Jestli tam nějaká role moje bude, bude spíše koncepční, poradní, tvořivá ve smyslu vymýšlení programu a možných souvislostí, což je vlastně pro mě teď k závěru života víc architektura než navrhnout zábradlí," uvedl sedmdesátiletý architekt.
Připomíná, že i role hradního architekta v postavě Jože Plečnika za prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka byla jiná než role Bořka Šípka za Václava Havla. "A role architekta XY za Petra Pavla bude zase jiná. Demokracie nějakým způsobem prošla ohněm, zkouškou, je vyspělejší. Nechci říci, že je vyspělá, ale je v nějakém stadiu a to není to totožné s tím, co bylo za Masaryka nebo za Havla. Ne že by v oblasti architektury nebylo dnes na Hradě co dělat, ale i za Václava Havla se některé projekty soutěžily, sám jsem se jich účastnil. Není to tedy teď tak, že někdo, třeba Josef Pleskot, dostane doživotní léno na Pražském hradě," vysvětluje.
Areál Hradu se podle něj nenachází v dezolátním stavu z hlediska stavebního. "A rozhodně je v dezolátním stavu z hlediska koncepčního, funkční naplněnosti, je to hardware, který neslouží tak, jak by sloužit mohl. Na tom jsme se zcela sjednotili," řekl.
"Dohodli jsme se na tom, že Pražský hrad se musí stát otevřenou diskusní platformou pro všechny problémy, které ve společnosti jsou a které se třeba i v rámci zavedených demokracií teprve rodí. Ať už to jsou iniciativy kulturního charakteru, z oblasti vědeckých výzkumů, environmentálních potřeb, společenských věd či debaty o postavení žen ve společnosti," přiblížil společné záměry. Připustil, že pět let jako funkční období prezidenta není příliš dlouhá doba na uskutečnění velkých plánů. "Ale pokud bychom byli přičinliví, snad by to stačilo na to, abychom ten software vymysleli," dodal. Je podle něj třeba vymyslet smysl hradního areálu tak, aby přesahoval svoje hranice a byl přitažlivý pro úplně každého v České republice i za hranicemi. "Shodli jsme se na tom, že Pražský hrad musí být nejen centrum Prahy, ale celé České republiky i celého středoevropského regionu," řekl Pleskot.
Málokomu podle architekta dochází, že pokud se mluví o otevírání Hradu, jde i o otevírání mentální. "Nejde o to jen otevřít některá zavřená dvířka, kterých tam je mimochodem ale také dost zavřených," upřesnil. Z praktických úkolů je podle něj třeba turistům nabídnout návštěvnická centra. "Minimálně dvě, spíš tři by měla vzniknout, aby návštěvníci dostali servis, aby bylo postaráno o děti, o pití a stravu, aby dostali základní informace, aby se člověk třeba nemusel při cestě do Prahy bát, že si nemůže dovolit zaplatit si oběd. A do samotného centra by se měly promítat i aktivity regionů," připomněl.