Barrandovský most je po dvouletých opravách plně průjezdný

Praha – Řidiči už znovu projedou po všech osmi pruzích pražského Barrandovského mostu, který je nejvytíženější komunikací v Česku. Hlavní práce více než dvouleté rekonstrukce na něm skončily. Opravený most včera po poledni otevřeli zástupci města a jeho firmy Technická správa komunikací (TSK), která se o pražské mosty stará. Díky sloučení finálních etap skončily práce proti plánu o rok dříve, především kvůli volbě modernějšího betonu se však cena zvýšila z 594,5 milionu na 1,14 miliardy korun. Podle ředitele TSK Filipa Hájka je očekávaná životnost opravené stavby do další velké rekonstrukce 40 až 50 let.

Barrandovský most tvoří dva mosty. Je z roku 1983 a denně ho přejede na 144.000 aut. Opravoval se poprvé, práce začaly v květnu 2022 na jižním mostě, po kterém jedou auta ve směru ze Smíchova do Braníku. Letošní práce na severní části začaly v březnu a původně měly být hotové na konci letních prázdnin. Nakonec se kvůli horšímu než předpokládanému stavu konstrukce protáhly do podzimu.

Doprava na mostě přes Vltavu se vrátila do standardního režimu dnes před polednem. Odpoledne TSK ještě otevře nájezdovou rampu ze Strakonické ulice. Most ještě čeká poslední etapa, při které budou dělníci sanovat spodní část konstrukce. Při těchto pracích už ale nebudou na mostě žádná dopravní omezení.

Náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) označil rekonstrukci za úspěch. "Prioritou bylo co nejvíce zkrátit dobu uzavírky a v tomto jsme byli úspěšní," řekl. Opravy totiž skončily o rok dříve, než bylo v plánu, a to i přes horší než očekávaný stav konstrukce. Podle Hřiba je to i díky využití takzvaného ultra-vysokopevnostního betonu. Jeho největší výhodou je fakt, že ho není potřeba použít tolik jako standardního.

Problémem Barrandovského mostu podle Hájka bylo to, aby unesl svou vlastní váhu. "Kdybychom ho zpevňovali standardním betonem, tak bychom vlastně naráželi na to, že už by se neunesl," řekl. Ředitel dodal, že prodražení stavby šlo na vrub třem faktorům. Prvním bylo právě využití moderního betonu, které znamenalo navýšení nákladů asi o 100 milionů korun. Druhou složkou byla inflace a třetí, nejvyšší, pak horší než předpokládaný stav konstrukce. Podle Hájka by se v případě, že by město nevyužilo modernější technologie, opravy pravděpodobně protáhly o další dva roky.

Při započtení nulté fáze oprav, kdy se mimo jiné rekonstruovaly pilíře, výše zmíněné poslední fáze bez uzavírek a zaplacení správce stavby se podle informací TSK náklady vyšplhají téměř na 1,31 miliardy korun. Vedení města a Hřiba za navýšení ceny kritizovali opoziční ANO a SPD, ale i někteří členové koaliční ODS.

TSK v Praze připravuje i rekonstrukci dalších mostů. Již začaly práce na Libeňském mostě, jehož část dělníci zbourali a město pravděpodobně hlavní most přes řeku nahradí replikou podle původního návrhu architekta Pavla Janáka. Rekonstrukce v budoucnu čekají i Hlávkův, Mánesův či Čechův most.