Dějiny architektury na FA ČVUT - databáze osobností a staveb

díky

Jako amatérského zájemce by mě to velice zajímalo.

S velikým zájmem jsem si přečetl informaci o nové encyklopedii, mapující tu fantastickou oblast architektury, která je mým koníčkem po několik desítek let. Neváhal jsem tedy ani na chvíli a okamžitě se na uvedené webové stránce zaregistroval a po přidělení příslušného hesla se jak "hladový vlčák" vrhnul do listování encyklopedií. Bohužel původní nadšení začalo rychle vyprchávat čím víc hesel jsem si prohlížel. První věc, která mě zarazila bylo to, že zatímco datum narození je uváděno celé, tak úmrtí je uvedeno jen letopočtem. Takže když si člověk nemůže vzpomenout kdy přesně zemřel Jan Kaplický, tak v této encyklopedii se dozví, že to bylo v den, kdy mu jeho druhá žena Eliška porodila dceru! Tento přístup jak vystřižený z bulvárního Blesku, je naprosto skandální pro encyklopedii! Když si autor "dal tu práci" a našel přesné datum narození, proč nebyl schopen stejně postupovat i v případě úmrtí? Mám ve své knihovně řadu encyklopedií, které uvádí životopisná data osobností buď jen letopočty, nebo celými přesnými daty, ale žádná ze seriozně zpracovávaných encyklopedií tyto dva postupy nekombinuje!! To je naprosto neprofesionální! Mé nadšení rychle opadlo také poté, co jsem se marně u životopisů snažil najít kompletní dílo jednotlivých architektů. U malířů, kteří za život namalovali třeba tisíce pláten, bych to dokázal pochopit, ale u architektů, u kterých se celoživotní dílo pohybuje většinou v řádu desítek realizovaných staveb, je to pro mě velice zarážející, že si autoři nedali tu práci a celé dílo není uvedeno. Ve většině případů nejsou uvedena ani všechna díla, která jsou u příslušného architekta uvedena na Wikipedii, která je uváděna u mnoha hesel jako odkaz. Dokázal bych ještě pochopit, že nebude uvedeno kompletní dílo Oscara Niemeiera čítající okolo 600 realizovaných projektů, ale proč tomu tak není třeba u již zmíněného Jana Kaplického, to opravdu nedokážu pochopit. Že je encyklopedie amatérským dílem studentů nebo jistých nadšenců architektury bez hlubších znalostí, mě přesvědčil text o Viollet-le-Ducovi. Očekával bych, že si autor dá tu práci a uvede alespoň dostupnou literaturu, která se u nás prodávala. V případě Viollet-le-Duca mám na mysli knihu Jean-Paula Midanta "Viollet-le-Duc - The French Gothic Revival" z března 2002 (ISBN 2-914199-22-8), která byla před pár roky ve velkých pražských knihkupectvích k dispozici za 429 Kč. V této knize by se autor hesla dozvěděl např. to, že na restaurování Carcassonne začal Viollet-le-Duc pracovat již v r. 1846 pracemi na kostele Saint-Nazaire a nikoliv až v r. 1849, kdy začal pracovat na druhé zakázce v tomto městě a sice na Narbonnské bráně. Když jsem si ale všiml, že podle autora se město jmenuje "Carcasson" bylo mi v tu chvíli jasné, že po takovém "vzdělanci" asi těžko můžu chtít nějaké fundované a přesné informace. Je škoda, že práci studentů nezaštítila nějaká profesorská autorita, která by dohlédla na odbornou úroveň. Takovýchto špatných encyklopedií je na trhu habaděj. Ale opravdu dobrých, přesných a komplexněji pojatých encyklopedií, které by zájemce o danou problematiku opravdu komplexně informovaly, je bohužel velice málo. Je to obrovská škoda, protože internet tuto možnost nabízí. Tak se tato encyklopedie stává - alespoň pro mě - jen krátkým zastavením, abych ji vzápětí byl pro naprostou nedostatečnost nucen opustit a hledat zase jinde.

Data úmrtí jsou v databázi pochopitelně vyplněná, nicméně systém je teprve v zárodku a letopočty po roce 2000 ve veřejně přístupné části zlobí. Děkujeme, že jste na to upozornil, už jsem to přeposlal našemu správci systému - jde o technickou závadu, což snadno zjistí každý, kdo si prohlédne ostatní záznamy. Na rozdíl od Blesku a jiných médií čerpáme při psaní z odborné literatury, převážně cizojazyčné. Carcasson(e) byl překlep a těch si najde v každé práci dost každý, kdo hledá a chce najít. Záznam o Viollet-le-Ducovi připravoval doktorand podle skript prof. Vlčka, jak je koneckonců uvedeno přímo v záznamu. Devatenácté století obecně bohužel zatím poněkud pokulhává a databáze se věnuje spíše dvacátému. Podrobný soupis staveb není uveden, protože se nejedná o encyklopedii (jak uvádíte vy), ale především o studijní materiály (jak uvádíme my), kde musíme pečlivě vážit, abychom studenty nezahltili. Cílem bylo podat ve stručnosti základní informace o vybraných architektech a těm, kdo mají zájem o podrobnosti nabídnout literaturu k důkladnějšímu studiu... Prostým studiem autorů záznamů zjistíte, že nejde o amatéry, jak tvrdíte, ale o absolventy Fakulty architektury, Fakulty stavební, dějin umění apod. Nevraživost a urážky nejsou na místě.

... tak snad více takových to reakcí podpoří autory pracovat na svém díle dál, aby uspokojilo i náročné.

Databáze je přístupná - i když po jednoduché registraci. Jde o studijní materiály a samozřejmě je pro nás důležité mít obecný přehled, kdo do nich vstupuje - podle rozložení návštěvníků můžeme databáze časem vylepšovat a upravovat.
Představují živý organismus - texty se vyvíjí a postupně cizelují (jak koneckonců ukazuje onen výše zmíněný Viollet-le-Duc). Sama databáze se musí s provozem ladit a jako všechny interaktivní systémy občas zlobí (viz v současnosti neúplná data úmrtí, která už jsem urgoval u správce systému). Nic není dokonalé. Důležité je sebrat odvahu, udělat první krok a do nečeho se pustit, i když víte, že to je běh na dlouhou trať a rozhodně se neobejde bez "škobrtnutí"...

Vážený pane docente, děkuji vám za vaše vysvětlení, že uvedená databáze není žádnou encyklopedií. Nechal jsem se k tomuto označení trochu svést tím, že ve vašem úvodním představujícím článku na Archiwebu jsou mj. pojmy "encyklopedická hesla" nebo "encyklopedická data". Uspořádání databáze velice lehce návštěvníka svádí k domněnce, že to prostě encyklopedie je. Navíc slovo "encyklopedie" není přece žádný pejorativní výraz, který by vaši práci a práci vašich studentů nějakým způsobem znehodnocoval nebo snad dokonce hanobil. Já bych to spíše považoval za kladné ocenění, ale chápu že autoři budou mít na to jiný názor. Poněkud mě zarazilo vaše vysvětlení, proč není uváděn soupis staveb. Zdůvodňovat to obavou, aby chudáci studenti snad čirou náhodou se necítili býti zahlceni informacemi, mě v dnešní době příjde jako poněkud nepatřičná. Spíše bych od fakulty očekával opačný přístup. Tedy studentům vytvořit takový manuál, kde by se toho dozvěděli co nejvíce na jednom místě a nemuseli trávit hodiny brouzdáním po internetu a hledáním dalších informací a místo toho se mohli věnovat skutečnému studiu. Navíc ve svém informativním článku na Archiwebu uvádíte, že databáze není určena jen studentům (i když plně uznávám, že to by mělo být prioritní), ale i široké veřejnosti. No a když ta "široká veřejnost" zjistí že u jednotlivých architektů se ani nedozví, co postavili, tak tuto webovou stránku opustí a třeba se už ani nevrátí. A to je myslím docela škoda. Uvádíte že cílem databáze bylo podat ve stručnosti základní informace o vybraných architektech. Pokud tomu tak je, pak se na mě nezlobte, ale to jsou hesla jednotlivých architektů na Wikipedii lepší. A vy jako fakulta byste se měli přece od té Wikipedie něčím lišit a přinést uživatelům něco navíc. Na závěr si dovolím doporučit další titul, který se u nás prodával a který mi v seznamu literatury chybí. Je to u hesla K.F.Schinkel. Uvedený knižní titul vyšel ve známé řadě malých monografií nakl. Taschen v r. 2003. Napsal ho Martin Steffens a kniha se jmenuje K.F.Schinkel 1781-1841, An architect in the service of beauty (ISBN: 3-8228-2760-6). A úplně na konec bych rád podotknul, že jsem nechtěl nikoho urazit, ale jsem dost citlivý na to, jak se u nás v hojné míře píší špatně zahraniční zeměpisné názvy. S velikým politováním musím konstatovat, že ani "oprava" údajného překlepu se poněkud nepovedla, protože město Carcassonne se zásadně píše se dvěma en.

Děkuji vám za váš komentář. MK

Carcassonne je opraveno. Děkujeme.

Nicméně označení doktoranda za "vzdělance" nebo amatéra bohužel za urážku považuji. Jedná se o slušného, pracovitého, zodpovědného člověka, absolventa Fakulty stavební, který se pokusil v dobré víře pečlivě zpracovat záznam místo prof. Vlčka (jenž v půli realizace grantu odešel za fakulty).

Drobné šotky, které zákonitě každé dílo obsahuje (všichni jsme jen lidé a tudíž chybujeme), podle mého názoru nejsou důvodem k zatracení celé databáze. Naše skupina realizuje tento projekt s přestávkami už bezmála tři roky, převážně ve svém volném čase.

Znovu opakuji, že se nejedná o encyklopedii. Termín encyklopedický záznam charakterisuje spíše strukturu položek, nikoliv obsah (a popravdě řečeno ani běžná encyklopedie neobsahuje všechno, ale pouze autorský výběr). Skutečně není důvod mechanicky přepisovat data z wikipedie nebo monografických publikací; vtip internetových databází spočívá v možnosti odkazů na podrobnější literaturu a v možnosti vzájemného provazování záznamů.

Studijní materiály vznikly na Fakultě architektury a Fakultě stavební. Nechceme po našich studentech sáhodlouhé "telefonní seznamy" staveb a letopočtů. V reálné projekční praxi by jim podobný čistě faktografický přístup byl k ničemu. Naopak chceme, aby znali především souvislosti a vztahy, klíčové osobnosti, myšlenky a díla, které formují úžasný příběh geneze moderní architektury. A tento celostní přístup formoval i podobu databáze. U každého architekta jsou uvedena zásadní díla, která zachycují jeho osobní vývoj a vliv na celé dějiny architektury. Podrobnosti mohou případní zájemci najít v monografiích nebo v jiných zdrojích, na které se odkazujeme.

Databáze není jediným studijním zdrojem pro naše studenty. Samozřejmě mají přednášky, skripta a doporučenou literaturu, u které dbáme vždy na to, aby rovněž měla celostní charakter příběhu (což neznamená, že je povrchní nebo neodborná). Nechceme vychovávat encyklopediky, ale architekty, kteří si jsou vědomi svého místa v dějinách a ve světě. Databáze je proto jenom doplňkem k jiným zdrojům informací, který jim může poskytnou další, jiný pohled.

Náš osobní dobrý pocit spočívá v tom, že se nám kromě často citovaných hvězd architektury, které bylo nutno uvést (Schinkel, Kaplický, Niemeyer, Wright ad.), podařilo z obtížně dostupných zdrojů zmapovat i několik dalších skupin a architektů, neprávem málo známých (sovětský konstruktivismus, Nieuwe Bouwen, Safdie ad.). A tyto roviny navzájem protnout do jednoho díla.

Databáze je určena především studentům, nicméně z výše zmíněného důvodu nám přišlo správné ji zpřístupnit i jiným zájemcům. Zcela zadarmo, nezištně a v dobré víře.

Knihu o Schinkelovi mám ve své domácí knihovně. Jde o mého oblíbeného architekta, ale nechal jsem doktorandovi určitou volnou a zodpovědnost. V databázi jistě chybí ještě mnoho architektů a knih, které budou postupně doplňovány. V tom se databáze liší od knih, které se vydají a už do nich nelze zasáhnout, aktualizovat je a doplnit o chybějící data.

... a úplně na konec bych rád podotknul, že na začátku Vašeho posledního příspěvku by mělo být dle pravidel českého pravopisu "za Vaše vysvětlení", nikoliv "za vaše vysvětlení"...

každý dělá chyby

Vyčítat si jednotlivé překlepy v příspěvcích s... dalšími překlepy... nemá cenu. Ale ani příspěvkem bez překlepů to nemá cenu.
Bez ohledu na to, kdo "hesla" píše, by možná stálo za to spolupracovat (též) na projektu http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:Studenti_p%C3%AD%C5%A 1%C3%AD_Wikipedii, či prostě vytvářet hesla na W. Překlep či nedotaženost Vám tam většinou nějaký spřízněnec v klidu opraví... Mnohem efektivněji jsou tam vytvořeny, rovněž "bezpracně", vazby mezi hesly (lidi, věci, činnosti). Hesla jsou rovněž využitelná jako studijní materiál, ale hlavně mohou různé práce studentů i pedagogů sloužit světu, aniž se registruje .
Tím nemíním říci, že nemá cenu budovat vlastní webovou encyklopedii, protože ta může skutečně reprezentovat specifické pracovní výsledky, které by nebylo vhodné vystavit "živelné" editaci na W.
Pojetí představené databáze je ovšem podnětné a naznačuje potenciál v závislosti na rozšiřování obsahu, zejména pak nejspíše plánované vytváření užitečných vnitřních vazeb. Věřím, že i případný příklon k "encyklopedickému stylu" by studentům zmíněných oborů neuškodil. Každopádně se zájmem držím palce k výdrži při plánovaném doplňování.

Ještě si říkám, že je třeba to zřejmě "číst" i jako doklad hledání cesty pro sdělení informací z historie lidem, kteří historii nestudují, nemíní s historickými informacemi speciálně pracovat, přitom by jim ale měly být prostředkovány. Z tohoto pohledu bude zajímavé se pak dozvědět, jaký ohlas to skutečně mělo... a vlastně v něj lze jen doufat...

Dobrý den pane docente,
omlouvám se, že využívám tento prostor k tomu, abych vám poslal následující zprávu, ale jiný kontakt na vás nemám.
Psal jsem nyní o Port Grimaud a tak mě napadlo, jestli čirou náhodou ten váš studijní materiál přináší nějaké informace o duchovním otci tohoto přístavního městečka. Nebyl jsem zklamán, protože podle očekávání v té vaší databázi arch. Spoerry nemá své samostatné heslo. Dovolte mi proto, abych vám zaslal svůj minimedailonek, který jsem o tomto architektovi připravil pro účastníky zájezdu a který by mohl být tou prvotní kostičkou do budoucí mozaiky, kterou vytvoříte.
François Henry Spoerry se narodil v Mylhúzách 28.12.1912 v rodině, která se sem přistěhovala za prací ze Švýcarska. V r. 1930 vystudoval architekturu na École des Beaux-Arts ve Štrasburku. Pak se stal v l. 1932-34 asistentem Jacquese Couëlleho. V r. 1934 promoval v Marseille na zdejší École des Beaux-Arts. Během II. svět. války pracoval na výzkumném projektu v Aix-en-Provence pro franc. odboj. V dubnu 1943 byl zatčen a deportován nejprve do Buchenwaldu a pak do Dachau. Po skončení války si otevřel v Mylhúzách stavební firmu, která se zabývala především rekonstrukcemi a obnovami válkou zničených objektů. V Mylhúzách se stal projektantem nového centra města. Je také autorem tamního mrakodrapu Tour Europe, který byl v době vzniku nejvyšší budovou ve Francii a v jehož nejvyšším patře byla otočná restaurace. Postavil tu také několik obytných domů včetně Tour Wilson, která byla 2. nejvyšší budovou ve městě po Tour Europe. Hlavní význam jeho díla spočívá v tom, že položil základy pro znovuobjevené principy městského urbanismu v moderní éře. Podle těchto svých zásad postavil několik neotřelých sídlišť v Evropě a Severní Americe. Byl zastáncem tzv. „domácí architektury“. V r. 1991 napsal knihu Vlídná architektura od Port-Grimaud do Port-Liberté. Spoerry byl nositelem řádu Čestné legie a důstojníkem Řádu umění a literatury. Mezi jeho stěžejní díla ve Francii patří: jezerní město Port-Grimaud, městská čtvrť Cergy-Pontoise (oblast velké Paříže), mrakodrap Tour Europe v Mylhúzách nebo centrum města Le Plessis-Robinson. Mimo Francii pak k jeho hlavním dílům patří Puerto Escondido v Mexiku, Port Liberté v New Jersey, USA, Porto Cervo na Sardinii, vesnice Bendinat na Mallorce nebo vesnice Saifi u Bejrútu. Spoerry bydlel v Port-Grimaud a tady také 11.1.1999 zemřel. Je pochován ve zdejším kostele sv. Františka z Assisi.
S pozdravem
Miroslav Konopka
P.S.: zajímalo by mě, zda-li byste měl zájem o mé občasné podobné materiály, které by mohly posloužit k doplnění či rozšíření vaší databáze, nebo je toto vyhrazeno výhradně jen vašim studentům a pedagogům?

A co zkusit českou verzi hesla na Wikipedii. Tam to nejspíše najdou i studenti architektury. Ale je možné, že z nějakých důvodů toto řešení neuznáváte.