Filharmonie Brno trvá na novém sálu, do opery se stěhovat nechce

Brno - Filharmonie Brno trvá na výstavbě nového koncertního sálu, o kterém se v Brně hovoří již bezmála sto let. Zvažovanou přestavbu Janáčkova divadla, které by se po rekonstrukci a zlepšení akustických podmínek stalo domovskou scénou filharmonie i opery a baletu Národního divadla Brno, vedení orchestru odmítá. "Z provozního hlediska je to nemožné," řekl dnes novinářům ředitel Filharmonie Brno Bohuš Zoubek.
    Nyní orchestr působí v malém sále Besedního domu, větší koncerty se konají právě v Janáčkově divadle. Žádný z těchto sálů však nevyhovuje, mají špatnou akustiku i další nedostatky. "Vlastně vůbec nevíme, jak naše filharmonie zní, museli bychom jet do nějakého kvalitního sálu a poslechnout si ji tam," uvedla předsedkyně brněnského Spolku přátel hudby Alena Štěpánková Veselá.
    Přestavba Janáčkova divadla není podle Zoubka řešením. "Orchestr potřebuje zázemí. Nikde na světě jsem se nesetkal s tím, aby filharmonie sdílela sál s operou," uvedl Zoubek. Nesouhlasí ani architekt Ivan Ruller, který se podílel na stavbě Janáčkova divadla. "Přestavba by vyřadila divadlo z provozu na dva roky i déle, zničilo by se to, co je tam kvalitního, a stejně bychom nezískali, co chceme," řekl dnes ČTK Ruller.
    Jedinou možností jak zajistit orchestru optimální podmínky pro uměleckou činnost, je podle filharmoniků stavba nového sálu, takzvaného Janáčkova kulturního centra, které má vzniknout ve Veselé ulici v těsném sousedství Besedního domu. Stavbu podporuje i Janáčkova akademie múzických umění. "Zejména katedra skladby a dirigování má řadu orchestrálních koncertů a v Besedním domě míváme kapacitní potíže. Orchestry se tam nevejdou," řekl prorektor školy Leoš Faltus.
    Městská rada výstavbu dlouho odkládala, stále se hledá vhodný způsob financování. Teprve v září schválila přípravu projektové dokumentace pro územní řízení. O stavbě se však bude rozhodovat nejspíš až za rok. Obecnou podporu budování sálu mají ve svých volebních programech občanští, křesťanští i sociální demokraté a také brněnští komunisté. Náklady dosud nebyly přesně vyčísleny, s jistotou však přesáhnou miliardu korun. Přispět má město, kraj, stát, Evropská unie i soukromý sektor.