Hospodářská komora: Metropolitní plán je klíčový pro výstavbu bytů v Praze

Praha – Schválení nového pražského územního plánu je zásadní pro navýšení bytové výstavby, bez kterého není možné vyřešit bytovou krizi v metropoli. Dnes to v tiskové zprávě uvedla Hospodářská komora. Stávající plán z roku 1999 podle komory už potřebám města nedostačuje. Takzvaný Metropolitní plán budou pražští zastupitelé schvalovat na svém čtvrtečním jednání, v případě odsouhlasení začne platit od 1. září. Návrh a postup jeho schvalování kritizují některé občanské a místní spolky.

Podle předsedy komory Zdeňka Zajíčka (ODS) se v metropoli vede diskuze o různých příčinách drahého bydlení, ale zásadní problém je právě v nedostatku bytů, kterých se staví o dvě třetiny méně, než město potřebuje. "A dokud se to nezmění, budou ceny bydlení dál utíkat lidem i firmám. Žádná další regulace ten problém sama nevyřeší. Praha potřebuje hlavně stavět. A aby mohla stavět, potřebuje mít nový územní plán, protože ten z roku 1999 už nové době nestačí," uvedl.

Právě důraz na rozvoj bytové výstavby především na brownfieldech uvnitř města je podle něj velkou devizou Metropolitního plánu, který podle informací městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) zahrnuje kapacitu pro stavbu až 350.000 bytů. Podle komory je z pohledu veřejných investic, dopravy i kvality života pro obyvatele a firmy racionální stavět uvnitř města a nikoliv za ním. Praha by podle předsedy měla také více stavět do výšky, což nový dokument rovněž zahrnuje.

Nový plán podle Zajíčka sice není definitivním řešením bytové krize, ale je nutným krokem pro posílení výstavby. Dodal, že diskuse o úpravách dokumentu mohou pokračovat i po schválení. "Stávající plán z roku 1999 přestane platit za 18 měsíců a pokud do té doby nebude schválen nový, hrozí Praze stav, kdy nebude možné povolovat nejen nové byty, ale ani školy či nezbytnou infrastrukturu," uvedl. Za další potřebná opatření považuje komora zrychlení stavebního povolování, zajištění stabilního a předvídatelného legislativního prostředí a posílení výstavby dostupného nájemního bydlení.

Metropolitní plán má i kritiky, například podle občanského sdružení Arnika nebyl připravován dostatečně transparentně a má značné rezervy v ochraně zeleně či zajištění potřebné veřejné vybavenosti. Sdružení minulý týden vyzvalo zastupitele, aby schvalování odložili na červen či září, protože na prostudování finálního dokumentu podle něj není dostatek času. Řadě místních občanských spolků se zase nelíbí, že nebylo vyhověno tisícům připomínek obyvatel.

Arnika dnes v tiskové zprávě uvedla, že v plánu sice je místo pro mnoho bytů, ale chybí už kapacity pro školy, školky a sociální služby. "Město plánuje obrovský nárůst počtu obyvatel, aniž by mělo zajištěnou odpovídající veřejnou vybavenost. Dopady pak ponesou hlavně rodiny s dětmi a kvalita života v Praze bude dál klesat," uvedla za spolek Anna Vinklárková. Arnika vyzvala město, aby Metropolitní plán před finálním schválením doplnilo o jasné vymezení ploch pro školy, školky a s ohledem na stárnutí populace také pro zařízení zdravotních a sociálních služeb.

Přípravu nového plánu schválilo zastupitelstvo města v roce 2012, o rok později zastupitelé odsouhlasili jeho zadání a v roce 2018 zveřejnil IPR první návrh. Poté následovala tři kola připomínkování, první v roce 2018, druhé v roce 2022 a třetí loni. Současný plán může bez změny zákona platit maximálně do konce roku 2028. Pokud by město do té doby neschválilo nový, hrozilo by zablokování výstavby. Schválení plánu v úterý jednohlasně doporučil výbor územního rozvoje městského zastupitelstva.