Invalidovna a Lucerna se staly národními kulturními památkami

Praha - Pražská Invalidovna, kterou se loni stát pokusil neúspěšně prodat, se stala národní kulturní památkou (NKP). Vláda o tom rozhodla dnes stejně jako o zařazení dalších 14 staveb na seznam chráněných pamětihodností. Spolu s barokní stavbou v pražském Karlíně se tak na seznam dostal palác Lucerna či ďáblický hřbitov, kde jsou pochováni političtí vězni. O schválení návrhu informoval ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Jeho mluvčí Simona Cigánková ČTK řekla, že z původně navrhovaného seznamu vypadlo nádraží v Pardubicích.

Už v připomínkovém řízení ze seznamu staveb, které by požívaly nejvyšší památkové ochrany státu, vypadlo několik sakrálních budov. Seznam ministerstva kultury původně tvořilo 18 položek, byl na něm i soubor drobných staveb v krajině - kapliček, božích muk, smírčích křížů reprezentativně vybraných v krajích Jihočeském, Jihomoravském a Vysočina. Návrh obsahoval také poutní kostel s pašijovou cestou v Římově z druhé poloviny 17. století, který je podle odborníků mimořádnou ukázkou barokní architektury spjaté s poutní tradicí a současně spoluvytvářející i obraz jihočeské barokní krajiny. Důvod vypuštění těchto souborů není z materiálu předkládaného vládě zřejmý.

NKP vyhlašuje vláda, naposledy to byla kolekce devíti předmětů v roce 2015, šlo o movité památky jako třeba Vyšebrodský cyklus, Madonu z Veveří, staroboleslavské palladium a gotické malby.

NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u NKP je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Včetně devítky zmíněných artefaktů tvoří dnes soubor NKP 306 položek.

První skupinu dnes schválených památek tvoří stavby z první poloviny 20. století, které dokumentují slohovou pluralitu architektonické tvorby tohoto období. Všechny jsou díly předních architektů. Je mezi nimi střední škola v Mladé Boleslavi, ukázka konstruktivismu, expresionismu a art deca, postavená v letech 1922 až 1926 podle projektu architekta Jiřího Krohy.

Městské muzeum, dříve Wenkeův obchodní dům v Jaroměři je dílem Josefa Gočára, Městské divadlo v Ústí nad Orlicí postavil Kamil Roškot ve stylu organického funkcionalismu, dnešní Společenský dům v Opavě postavený podle návrhu Leopolda Bauera reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu.

Druhou skupinou jsou památky, které jsou buď navrhovány opakovaně nebo vykazují hodnoty, které byly dostatečně oceněny až v poslední době. Sem patří třeba zbytky románského hradu v Chebu, Blatenský vodní kanál, ďáblický hřbitov v Praze s pohřebištěm politických vězňů a příslušníků druhého a třetího odboje nebo klášter v Louce u Znojma, jeden z nejcennějších dokladů pozdně barokního umění na Moravě.

Pražská Invalidovna je monumentálním barokním dílem postaveným podle plánu Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Po letech bez užitku se ji stát loni neúspěšně pokusil prodat, zájem o její správu má Národní památkový ústav. Palác Lucerna v Praze spojený s rodinou Havlových nese rysy doznívající secese a nastupujícího modernismu, je jednou z prvních železobetonových staveb v Praze a známým kulturním centrem.